Politici debatují nad rozpočtem pro rok 2025. Jak dosavadní návrh hodnotí přední ekonomové?
Tento týden patří v české politice především návrhu státního rozpočtu na příští rok. V Poslanecké sněmovně čelí ve druhém čtení pozměňovacím návrhům a to nejen z řad opozice. Co si o něm myslí renomovaní čeští ekonomové?
Debatu o rozpočtu akceleroval ekonom David Marek, který je jedním z poradců prezidenta Petra Pavla. Naznačil, že by Pavel mohl rozpočet se schodkem 241 miliard vetovat z toho důvodu, že na příjmové straně počítá s desítkami miliard, které nejsou pokryté. Jinak ale jeho strukturu oceňuje.
„Z ekonomického pohledu je postaven smysluplným způsobem v případě, že by byl opravdu naplněn schodek, který je plánován. Zásadní je ale opravdu netransparence. Jednak je to podpora obnovitelných zdrojů energie, očekávaný příjem z prodeje emisních povolenek a financování platů nepedagogických pracovníků,“ vypočítal Marek slabiny.
Ty v součtu představují 40 miliard korun, se kterými rozpočet operuje, ale pokryté nejsou. Například na nesrovnalosti mezi příjmy a výdaji upozornila Národní rozpočtová rada už na začátku října.
Schodek versus HDP
Prezidentův poradce nedoporučuje podepsat rozpočet. Poukazuje na velké, ale nevyjasněné položky
Číst článek
Ekonomové se shodují, že samotná výše rozpočtu není až takový problém. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla navíc chybí u politiků snaha řešit problém veřejných financí u klíčových výdajových položek.
„Veřejná diskuse je samozřejmě soustředěná na absolutní částku – jestli je to 200, 252, nebo 180 miliard. My se snažíme zatím marně vysvětlovat, že podstatné číslo je vztah deficitu k HDP,“ řekl Hampl.
S tímto pohledem, kdy HDP ukazuje velikost ekonomiky, souhlasí i profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a zakladatel institutu CERGE-EI Jan Švejnar. Ten dlouhodobě vládě doporučuje se zaměřit spíše na podporu růstu HDP než na seškrtání výdajové části rozpočtu.
„Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností. Investice do infrastruktury, vzdělání, vědy a výzkumu dávají smysl, protože ty dlouhodobě v Česku ekonomiku pozvednou zvýší tempo růstu,“ vysvětlil Švejnar.
Najdou politici odvahu ozdravit veřejné finance? A jak by na seškrtání výdajů reagovala veřejnost? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
