„Alexej Navalnyj nechtěl zemřít. Nechtěl žít mimo Rusko – nehodlal mlčet, což Kreml štvalo ještě víc,“ píše novinář David M. Herszenhorn. O knihu si můžete zahrát v pravidelné soutěži iROZHLAS.cz.
Většina z nás ještě nepochopila, že ruský svět se opět, jako před stoletím, rozlomil jako kra a dvě poloviny této kry, velká a malá, se od sebe prudce vzdalují.
Navalná poděkovala voličům, kteří se zmobilizovali a přišli v neděli k volebním urnám v pravé poledne, čímž reagovali na dřívější Navalného výzvu, aby tímto způsobem ukázali svůj nesouhlas s režimem.
Diktatura chtěla eliminovat kritika – a stvořila mnohem mocnějšího nepřítele. Situace, k níž došlo jak v Bělorusku po zatčení Sjarheje Cichanouského, tak i v Rusku po smrti Alexeje Navalného.
Navalnyj podle tvrzení vězeňské správy zemřel ve vězeňském zařízení už v pátek 16. února. Rodina se od té doby domáhala jeho těla, aby ho mohla pohřbít.
Po jeho zavraždění (přirozená smrt to v žádném případě nebyla) zesílil Navalného mýtus, který ale vznikl už předtím. Aniž snižuji sílu jeho odhodlání, chci oddělit mýtus od reality.
„Peskov uvedl, že policie zadržuje lidi za pokládání květin v souladu se zákonem. Zadržuje. Za pokládání květin. V souladu se zákonem,“ reaguje na vyjádření Peskova mluvčí Navalného Kira Jarmyšová.
„Jejich zastrašování a zabíjení skutečně brání vytváření jakýchkoliv občanských aktivit, které by mohly vést k alternativní nabídce politického programu,“ tvrdí o stavu ruské opozice Dvořáková.
„Tvrdí, že z Moskvy přišel rozkaz, aby se počkalo na příjezd specialistů z metropole. Podle jiných zpráv sami lékaři nemocnice odmítli pitvu provést,“ říká zdravotník nemocnice v Salechardu.
„Soustrast vyjadřují spolupracovníci a nezávislí politologové. Ale většinou jde o lidi, kteří jsou v zahraničí. Rusové se obávají vyjadřovat mu sympatie, protože byl odsouzen z extremismu,“ říká Just.
„Putin dává signál především dovnitř ruské společnosti. A to ten, že mu je už všechno úplně jedno, neštítí se ničeho a kdokoliv vzepře režimu může skončit jako Navalnyj,“ říká rusista Černoušek.
„A jak to bude, jestli se záhadně otráví jídlem nebo záhadný incident… Myslím, že zrovna tito dva lidé mají terč na čele asi úplně nejvíc,“ řekl v říjnu v podcast Na Východ! Pazderka.
„Víme jen pár vět z prohlášení ruské vězeňské správy. I přestože byli přivoláni lékaři, konstatovali smrt,“ přibližuje expert Českého rozhlasu na Rusko Ondřej Soukup.
Spolupracovníci Alexeje Navalného o něm neměli žádné informace od prosince. Město Charp, ve kterém se podle jeho mluvčí nachází, je vzdálené asi 2000 kilometrů od Moskvy. Leží za polárním kruhem.
Navalného spolupracovnice Ljubov Sobolová minulý týden agentuře Reuters řekla, že se opozičníkovi spojenci obávají jeho možného dalšího převozu do jiné trestanecké kolonie s přísnějším režimem.
Pozornost si nikdy nepřála, ale po uvěznění manžela začala v mluvit o lidských právech. Jevgenia Kara-Murza v rozhovoru pro iROZHLAS.cz zmiňuje i zneužívání psychiatrie jako trestu ze strany Kremlu.
Navalnyj ve čtvrtek vyjádřil obavy z občanské války. Podle něj je v Rusku 50 až 60 tisíc bývalých vězňů nosících nášivku Wagnerovy skupiny a kolem zesnulého Prigožina vznikl kult.
„Kremlu vyhovují spekulace, že v tom má prsty. Má to efekt ve smyslu varování pro případnou další opozici,“ říká rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
List The Wall Street Journal napsal, že úřady v Německu a USA prověřují také to, zda se oběťmi otravy nestala novinářka Irina Bablojanová a novinářka a aktivistka Natalija Arnoová.
Ruský soud uložil devatenáct let odnětí svobody již vězněnému opozičnímu předákovi Navalnému, jenž byl nově obžalován z extremismu, uvedly tiskové agentury.
Kara-Murza je jedním z mála významných představitelů opozice, kteří zůstali v Rusku a vystupovali proti prezidentovi Vladimirovi Putinovi i poté, co Kreml loni vyslal invazní vojska na Ukrajinu.
Muž v loňském roce zveřejnil na sociální síti VKontaktě příspěvek, v němž odsoudil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Několik komentářů s protiválečným vyzněním zveřejnil také na platformě Telegram.
Soubor jedinců, který v Bruselu zastupoval ruskou opozici, má totiž vadu, která ho nemůže učinit efektivním partnerem demokratického Západu. Je bezzubý. Potřebuje cizí berličky.