Rusko získalo šest agentů svých tajných služeb, včetně nájemného vraha Vadima Krasikova, a dva hackery odsouzené za krádeže údajů z kreditních karet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Soukup: Co chtějí propuštění ruští disidenti

Z ruských trestních táborů a vazebních věznic na Západ putovalo celkem šestnáct osob odsouzených nebo obviněných za takové trestné činy, jako je velezrada, špionáž, šíření nepravdivých informací o ruské armádě nebo z vlastnictví šesti gumových medvídků s obsahem marihuany.

Posledně jmenovaný německý turista se na seznamu zjevně ocitl proto, že Kreml především chtěl dostat z německého vězení již zmíněného Vadima Krasikova, a proto celkem čtyři vyměnění měli německé občanství.

Berlín se dlouho Krasikovově výměně bránil, protože argumentoval, že člověk, který v centru Berlína zavraždil bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Changošviliho, by neměl být propuštěn. Protože prostě nechcete, aby bylo normální, že agenti cizích tajných služeb vraždí beztrestně v centru vašeho hlavního města.

Nakonec ale německý kancléř Olaf Scholz podlehl přesvědčování spojenců, zejména Spojených států, a s propuštěním Krasikova souhlasil. Toho přímo u letadla objal sám Vladimir Putin a ukázalo se, že na fámách o tom, že tito dva se osobně znají a chodili spolu na střelnici, nejspíše něco bude.

Mezi propuštěnými byli i hlavní vůdci ruské opozice, kteří po vypuknutí velké války neodešli do emigrace. Již zmíněný Ilja Jašin, šéf organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov a aktivista Vladimir Kara-Murza.

Jašin, po smrti Alexeje Navalného potenciální vůdce protikremelské opozice, se svému propuštění bránil. Odmítl podat žádost o milost a v okamžiku, kdy už v Moskvě pochopil, že se chystá výměna zajatců, napsal oficiální dopis, kdy odmítá své zařazení na seznam. Nebylo mu to nic platné. S propadlým ruským pasem a ve vězeňské róbě byl posazen do letadla a vyměněn za ruské špióny.

Na tiskové konferenci přiznal, že jeho prvním instinktem bylo koupit si lístek do Moskvy a okamžitě se vrátit. Jenže důstojníci tajné služby FSB mu ještě před výměnou jednoznačně sdělili, že to přirozeně může, ale pak dopadne jako Alexej Navalnyj.

Ten se také vrátil v roce 2021 z Německa po otravě Novičkem a okamžitě skončil za mřížemi. Po třech letech zemřel v trestanecké kolonii. A je vcelku jedno, jestli byl záměrně zlikvidován, jak tvrdí někteří představitelé ruské opozice, nebo jestli jednoduše jeho zdraví nevydrželo podmínky trestní samotky, kde strávil většinu trestu a kde nedostával prakticky žádnou zdravotnickou péči.

Pro Jašina bylo podstatné, že mu bylo jasně řečeno, že pokud se vrátí, žádné další výměny politických vězňů nebudou. Což rozhodlo. Nyní se bude snažit sjednotit ruskou opozici v exilu a především udržet svou relevanci v Rusku samém. A nestat se jen dalším emigrantem, kterého nikdo v Rusku už nebere vážně. Nebude to mít jednoduché.

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít