Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
Místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič se omluvil za výrok o obětech invaze v srpnu 1968, který vyvolal ostré reakce politiků i veřejnosti. Co kauza ukázala o postoji komunistů k minulosti?
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz komunistický poslanec Jiří Dolejš řekl, že o návrhu na klubu bouřlivě nediskutovali, pro něj ale bylo hlasování pro návrh samozřejmostí.
Předpokládá to poslanecká novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení. Předlohu podepsalo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní zamíří do Senátu.
Součástí připomínky 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla řada unikátních akcí včetně dokumentární rekonstrukce událostí z osudné noci nebo Koncert '68 na Václavském náměstí.
Zůstává ještě jedna otázka – proč český politický systém produkuje politickou třídu, v níž demagogové a manipulátoři získávají takový vliv, a v níž se vyskytuje tak málo pevnosti v názorech i činech?
21. srpna 1969 si tisíce lidí po celém Československu připomínali rok od okupace vojsk Varšavské smlouvy. Proti demonstrantům však tehdy tvrdě zakročily bezpečnostní složky.
S pomocí virtuální reality se návštěvníci mohou vcítit do neznámého mladíka, kterého fotoaparáty v srpnu 1968 zachytily ve chvíli, kdy vlastním tělem bránil průjezdu sovětského tanku.
Slavné fotky Josefa Koudelky ze srpna 1968 teď vystavují na festivalu v Bretani. Světoznámý fotograf nechal všechny své snímky zvětšit do formátu, v jakém ještě nikdy nebyly vystavené.
Hellerová, která byla židovského původu, přežila holokaust. V roce 1968 podepsala protest proti potlačení pražského jara v Československu. V 70. letech pak emigrovala z Maďarska.
2:59
Wilsdruff ||Pavel Polák|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Obyvatelé Wilsdruffu sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký vysílač. Zajímavé je, že právě odtud se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda.
USA od konce roku 1967 do podzimu 1968 zajímala situace v Československu, kde probíhalo pražské jaro. Vyplývá to z tajných dokumentů, které prostudoval, přeložil a knižně vydal diplomat Smetánka.
Vysílání se snažil udržet za každou cenu, vyjednáváním i výhrůžkami. S nastupující normalizací musel Karel Lánský z rozhlasu odejít podobně jako další, kteří vytvářeli srpnové vysílání.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
Po obsazení hlavní budovy okupanty, vysílal tým rozhlasových redaktorů a techniků improvizovaně z několika míst v Praze. Když okupanti budovu vrátili, musela projít důkladnou očistou.
Před smrtí nahrál Siwiec poselství. „Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Není pozdě!“
Mluvíme-li v těchto dnech o událostech v médiích před 50 lety, většinou slyšíme jen o televizi a rozhlasu. Do ilegality přešly i redakce deníků, o tom se ale moc nemluví.
„Hluboce věřící křesťané to považují za zkoušku. A pragmatičtější lidé to považují za trest za hříchy předků,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou potomek donských kozáků Alexej Kelin.
Bulharský diktátor Todor Živkov, generální tajemník bulharské komunistické strany a předseda vlády, tlačil na sovětské vůdce a satelity, aby proti Československu podnikli rozhodné kroky.