V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů hrdinství a odhodlanosti. Okupace zanechala stopy nejen v náladě společnosti, ale také v domech. Co zažívaly pražské ulice a jak se za 50 let změnily?
Provolání 2000 slov vyzývalo k pokračování reforem v Československu. Manifest podepsalo přes sto tisíc lidí, i reformní komunisty ale popudil, protože šel dál, než sami zamýšleli.
Robert Sedláček natočil film o posledních měsících Jana Palacha před tím, než se po srpnové okupaci v lednu 1969 upálil. Scénář napsala signatářka Charty 77 Eva Kantůrková.
Události let 1918, 1938, 1948, ale především pak roku 1968, stále vyvolávají živé debaty. Jednou z nich byla i moskevská konference, na které vystoupil i disident Petr Pithart.
Češi a Slováci žili před 50 lety Pražským jarem. Do dějin vešel tento pojem na začátku roku 1968, kdy se do vedoucích funkcí KSČ začali prosazovat reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem.
Díky novému twitterovému účtu můžete den po dni sledovat fiktivní příběh čerstvého jednatřicátníka Jarouše, který pracuje v Československém rozhlase roku 1968.
Pro jednoho je Grand Veteran přehlídka historických vozidel, pro druhého vzpomínka na letitou službu. „Rusové nás nechtěli nikam pustit, podezírali sanitky," vzpomíná Stanislav Hervert.
Mé vzpomínky na Československo? Zažila jsem vpád vojsk Varšavské smlouvy, do Vídně jsme převezli uprchlíka, vzpomíná v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál oscarová herečka Louise Fletcherová.
Hlasatelka, jejíž tvář i hlas se staly symbolem vysílání po sovětské okupaci, skončila jako lepička pytlíků a disidentka. V neděli 8. dubna slaví 90. narozeniny.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
Díky ní rozuměli češtině a slovenštině diplomaté působící po celém světě, ale také američtí vojáci v západním Německu bedlivě sledující jakékoliv známky možného útoku vojsk Varšavské smlouvy.
Stavební stroje, neosvětlené chodníky, prach a hluk. Poslední roky není procházka kolem Národního muzea v Praze ničím příjemným. Vyhlídky do příštího roku jsou ale optimističtější.
Prezident Miloš Zeman se důrazně ohradil proti článku na webu armádního televizního kanálu Zvezda, podle něhož Československo mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968.
Prezidenta Zemana rozzlobil článek na ruském webu, podle něhož by Československo mělo být vděčno za sovětskou intervenci z roku 1968, sdělil člen delegace, která Zemana doprovází na návštěvě Ruska.
Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, zdůraznil web ruské armádní televize Zvezda, řízené ruským ministerstvem obrany. Lubomír Zaorálek se proti materiálu ostře ohradil.
Zeman čelí především na sociálních sítích vlně kritiky za to, že se nevyjádřil k 49. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvu do Československa. Radiožurnál se na to zeptal jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Ukrajina poskytla slovenské neziskové organizaci Camera Obskura dosud nezveřejněné dokumenty z ukrajinských archivů, které se týkají roku 1968 v Československu.
Rozhlasoví pracovníci, politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze připomněli obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. K nejdramatičtějším událostem došlo v první den okupace právě před budovou tehdejšího Československého rozhlasu. Lidé se tam s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo.
V Rakousku jde do kin film o aféře bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka. Ten měl kdysi údajně spolupracovat s československou Státní bezpečností pod krycím jménem Holec. Česko-rakouský koprodukční snímek vychází i z příběhu režiséra Jana Němce, který propašoval na Západ záběry sovětské okupace v srpnu 1968. V Česku se drama objeví v září.
Zemřel legendární rozhlasový hlasatel Vladimír Fišer, bylo mu 81 let. Právě on v srpnu 1968 jako první oficiálně z rozhlasového vysílání oznámil okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Lidé jeho hlas také dobře znají z dabingu.
Desítky lidí uctily před Českým rozhlasem památku obětí srpnové okupace z roku 1968. Přesně před 47 lety obsadila vojska Varšavské smlouvy tehdejší Československo. Události z roku 1968 si připomněli představitelé státu i pamětníci.
Před 47 lety prožívali Čechoslováci první den okupace vojsky Varšavské smlouvy. Pod pásy tanků padly všechny naděje na svobodnější život, který si vysnili během Pražského jara. Jedny z nejdramatičtějších okamžiků prvního dne okupace se odehrávaly před budovou tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze a v jeho okolí.
Před 47 lety obsadila tehdejší Československo vojska Varšavské smlouvy. Na události z 21. srpna roku 1968 se bude dnes od 11 hodin vzpomínat i před budovou Českého rozhlasu na pražských Vinohradech. Oběti okupace, kterých bylo podle nejnovějších zjištění historiků nejméně 402, připomene pietní akt.
Jako návrat do starých časů by se dal označit dokument ruské státní televize Rossija 1 oslavně popisující historii Varšavské smlouvy a ospravedlňující invazi do Československa v roce 1968. Film obsahuje řadu lží a propagandistických tvrzení. Okupaci přitom už v minulosti odsoudili ruští prezidenti Boris Jelcin i Vladimíi Putin.