NATO by se nemělo handrkovat a dát na obranu tolik, kolik je potřeba. Klidně i tři procenta, říká analytik

Ve Washingtonu večer tamního času začne třídenní summit NATO. Setkání prezidentů a šéfů vlád 32 zemí Aliance se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedním z hlavních témat bude podpora Ukrajině. „Ukrajina v budoucnosti členem bude, jen to není na pořadu dne v době intenzivního válečného konfliktu,“ říká pro Radiožurnál Daniel Koštoval, bezpečnostní analytik a bývalý náměstek ministerstva obrany.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odklízení trosek po ruském útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě

Odklízení trosek po ruském útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters

Spojenci plánují přislíbit Kyjevu další vojenskou pomoc. Nedávno se shodli na podpoře v hodnotě okolo 40 miliard eur v přepočtu přes bilion korun pro příští rok. Dá se očekávat, že tento slib potvrdí?
Zcela jistě tento slib bude potvrzen, protože už byl rozhodnout interně na ministerské úrovni během příprav na washingtonský summit. Takže samotný summit toto rozhodnutí potvrdí.

25:25

Analytik: Přijmout Ukrajinu do NATO znamená ji vojensky bránit. Konflikt válkou vyřešen nebude

Číst článek

Jakou roli v tom může hrát určitá nejistota, kdo usedne do Bílého domu v případě vítězství Donalda Trumpa. Mohlo by ze strany Spojených států dojít ke změně přístupu k pomoci Ukrajině?
Zcela jistě s nástupem každého nového prezidenta může dojít k úpravě politiky. Nepředpokládám, že by případný nový prezident Trump toto rozhodnutí změnil okamžitě.

Spíš bude vyžadovat daleko větší angažovanost od evropských členů NATO tak, aby byly rovnoměrně rozloženy náklady spojené se zhoršující se bezpečnostní situací.

To se myslím stane v prvním kroku, pokud by to Evropané nevyslyšeli podle Trumpových očekávání, tak by jistě přistoupil k radikálnějším krokům.

Stávající americká vláda avizovala, že během setkání představí nový balík pomoci s důrazem na protivzdušnou obranu Ukrajinců. O co se má jednat?
Protivzdušná obrana je velká bolest nejenom Ukrajiny, ale i samotných členských států NATO. Když uvedu příklad, v době studené války mělo Německo 36 baterií Patriot, dnes jich má devět, z toho některé darovalo Ukrajině.

Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva, vzkázal Kremlu Lipavský po velvyslanci

Číst článek

Tady vidíme úpadek a vidíme, jak samotná Ukrajina má ohromné problémy, kdy není schopní pokrýt obranu Kyjeva, protože všechny prostředky potřebuje na frontě a při ochraně letišť.

Takže to je iniciativa, která se jistě bude dál rozvíjet, protože kroky, které byly účinné k dnešnímu, jsou zcela jistě nedostatečné.

Palčivější otázky

Stejně jako loni, ani letos Ukrajina nedostane pozvánku do NATO, přestože ji Aliance avizovala už před 15 lety. Měla by ale dostat plán přípravy ukrajinské armády na připojení až k tomu bude mezi členskými státy shoda. Otázka zní: Bude shoda vzhledem k tomu, že v EU posílily populistické strany včetně některých sil skeptických k NATO?
Myslím, že otázka členství Ukrajiny v NATO je v obecné rovině, v uvozovkách, vyřešena tím, že se konstatovalo, že Ukrajina v budoucnosti členem bude, jen to není na pořadu dne v době intenzivního válečného konfliktu.

Rusko zodpovědnost za útok na nemocnici popírá, důkazy ale mluví jasně, píše americký institut

Číst článek

Na pořadu dne jsou daleko palčivější otázky. Především jde o to, aby Ukrajina dokázala svoji obranu natolik vyztužit, aby nedošlo ke kolapsu někde na frontové linii. A tam se spíš vyvíjí situace právě tímto směrem.

Ukrajinská armáda je stále více pod tlakem po celé délce frontové linie, zejména na východní Ukrajině a tam se skutečně s každým dnem přibližujeme k okamžiku, že skutečně ukrajinská obrana zkolabuje a Rusko dokáže proniknout třeba dalších 100 až 200 kilometrů do nitra Ukrajiny. To si myslím, že bude hlavní téma interních diskuzí ve Washingtonu, pokud jde o Ukrajinu.

Rusko v posledních dnech zintenzivnilo se vzdušné útoky mimo jiné i na hlavní město Kyjev, kde zasáhly nemocnici. Počet mrtvých se neustále aktualizuje. Může v tom být záměr vybrat takový cíl třeba právě v době kolem summitu?
Já bych byl trošku opatrný v tom konečném hodnocení, co bylo ultimátem cílem. Je pravda, že Rusko prostě trefilo dětskou nemocnici a to je samozřejmě porušení mezinárodního práva, které ochraňuje civilisty.

Ruská raketa letěla přímo na dětskou nemocnici v Kyjevě. Nešlo o zbloudilou střelu, míní vojenští experti

Číst článek

Na druhou stranu v těch oblastech se zjevně nachází i výrobní závody obranného průmyslu a z mého pohledu se Rusku prostě nepodařilo trefit správný cíl a trefilo to, co trefit nemělo. I tak je to samozřejmě barbarské.

Reaguje NATO dostatečně flexibilně na potřebu modernizace armád? Jsou dostačující ona dvě procenta HDP, která by měly jednotlivé země investovat do výzbroje? Neukázala ruská agrese potřebu urychlení modernizace?
Ruská agrese ukázala potřebu urychlit modernizaci a ukázala jednu zásadní věc. Závazek dvou procent byl opravdu jen minimální a má se vyrábět více, pokud je to potřeba.

V době studené války Spojené státy vydávaly v průměru přes šest procent HDP a evropské státy k průměru přes tři procenta HDP. Debata se musí vést ohledně toho, co všechno je potřeba udělat, abychom dokázali odstrašit případného agresora a ne se handrkovat o to, jestli to bude 1,9 procenta nebo dvě. Pokud budou potřeba tři procenta, investujme tři procenta, protože je to stále tisíckrát méně, než kolik by nás stála případná válka na našem území.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme