Ruská delegace při pátečních mírových jednáních v Istanbulu uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva.
„Bohužel, politika Trumpovy administrativy od začátku spočívala ve vyvíjení tlaku na oběť, na Ukrajinu, spíše než na agresora, Rusko,“ napsala bývalá velvyslankyně.
Civilní zajatci jsou drženi ve 186 věznicích v Rusku, dokonce i na dočasně okupovaných územích. Ve 29 z těchto zařízení se používá kruté a nelidské mučení.
„Cestující byli zraněni,“ uvedl podle agentury Reuters Ihor Tkačenko, šéf sumské vojenské správy, v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. „Na místo byli urychleně vysláni zdravotníci a záchranáři.“
Předchozího velitele pozemních sil, armádního generála Olega Saljukova, který posledních jedenáct let řídil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, odvolal ruský prezident ve čtvrtek.
Bývalý manažer ruského Gazpromu a současný voják ukrajinské armády Igor Volobujev mluvil o válce, Putinovi i slabých evropských sankcích. „Nevěřím, že v blízké budoucnosti nastane příměří,“ říká.
Vyjádření přišlo poté, co spolu s vůdci čtyř evropských zemí telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, krátce po konci ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu.
„Z pohledu Rusů asi dává smysl počkat, jak se ta situace vyvine i na frontě. Teprve kdyby se jim nedařilo, tak přistoupí k jednání,“ říká pro Radiožurnál politický geograf Jan Kofroň.
„Chystal jsem se to udělat, byl bych připraven tam odsud odletět,“ uvedl Trump při krátkém rozhovoru s novináři na závěr své oficiální návštěvy Spojených arabských emirátů.
„To není delegace áčkového týmu, protože áčkový tým by byl prezident Putin. To není ani delegace béčkového týmu, protože béčkový tým by byli ministři,“ komentuje schůzku v Istanbulu analytik Bříza.
O možném příměří bude ruská a ukrajinská delegace jednat tento pátek v Istanbulu. Půjde o první přímá jednání od počátku ruské invaze před třemi lety, přičemž Zelenskyj ani Putin se jich nezúčastní.
„Ale nikdo z nich nezpochybňuje, že výsledek války na Ukrajině bude mít na nás dopad a že je nutné dělat vše pro to, aby mírová jednání vedla pokud možno k rychlému výsledku,“ dodal Pavel.
Zelenskyj řekl, že on osobně by v Istanbulu neměl co dělat a že ukrajinská strana nyní čeká, až od Turecka a Spojených států dostane informace ohledně začátku jednání.
„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ prohlásil podle agentur americký prezident. V Istanbulu by ve čtvrtek mohlo začít přímé jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou.
„Silně se angažuje zejména ve falšování historie a předávání hlavních ideologických narativů spojených s ruskou exkluzivitou a velikostí mladším generacím,“ popisuje ruského vyslance politolog Šír.
Schůzka Zelenského s Erdoganem je naplánovaná na 12.00 SELČ. „O tom, co budeme dělat a jaké budou naše další kroky, budeme přemýšlet po rozhovoru s Erdoganem,“ řekl Zelenskyj.
„Putinovy výroky mohou samozřejmě souviset s vyjednáváním o příměří na Ukrajině. A pokud takové signály vysílá, jdou především za Spojenými státy,“ říká bezpečnostní analytička Martina Heranová.
V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa.
Iniciativa je velmi dobře hodnocená partnery, kteří do ní přispívají, říká poslanec ODS Jan Hofmann. „Doufám, že už nebude potřeba,“ oponuje Radek Koten (SPD) z výboru pro bezpečnost.
Nepozvání Zelenského by znamenalo diplomatickou katastrofu, obávají se podle jednoho ze zdrojů televize NOS nizozemští představitelé. Na vyřešení situace je ale podle zdroje stále dost času.
Kvůli vysoké poptávce enormně vyskočily také ceny, které pozůstalí platí za pochování svých blízkých. Před válkou pohřby stály v přepočtu kolem 4500 korun, nyní se cena vyšplhá až na 8000 korun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návrh přímých rozhovorů Vladimira Putina uvedl, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude tam na něj čekat.
V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar.
Orbánova vláda tuto konzultaci spustila v dubnu a ptá se veřejnosti, zda „podporuje členství Ukrajiny v EU“. Lidé mohou prostřednictvím bezplatného dopisu odpovídat buď „ano“ nebo „ne“.
„EU teď bude mít problém vůbec sankční režim udržet, natož ho zesilovat. Proto si myslím, že to bude jednoznačně oříšek,“ říká o případných nových sankcích proti Rusku odborník Pavel Havlíček.