Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Stanici Fox Business to potvrdil šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe.
„Těžba znamená dlouhodobé úsilí, Spojeným státům tak nemusí přinášet výhody dalších 20 let,“ uvádí analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Rozhodnutí USA zmrazit zpravodajské kanály s Ukrajinou následuje po pondělním kroku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa přerušit dodávky vojenské pomoci Ukrajině.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Sociolog Daniel Prokop vidí prostor ke zlepšení v integraci na pracovním trhu. „Hodně uprchlíků dělá nekvalifikovanou práci,“ uvedl. A dodal, že i kvůli tomu část lidí nezná žádného uprchlíka osobně.
„Musíme postarat o naši a evropskou bezpečnost. A součástí toho je Ukrajina, která zadržuje Rusko a brání se proti ruské agresi,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Navrhli jsme příměří. To se právě zkoumá v rámci jednání se Spojenými státy. Francie a Evropa se snaží obnovit vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ prohlásila.
„Pro Volodymyra Zelenského bude velmi složité se po tom fiasku v Oválné pracovně nějak omlouvat,“ předpokládá v pořadu Osobnost Plus bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Americký prezident má dohodu oznámit v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, schůzka Trumpa a Zelenského ale skončila roztržkou.
„Myslím, že je to budíček pro Evropu, budíček pro nás pro všechny. Válečný konflikt v naší části světa máme pomáhat řešit hlavně my,“ řekla pro Radiožurnál ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Vedení Ukrajiny prý musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru. „Je to mír, ale z našeho hlediska ne spravedlivý. Ne dobrý pro Ukrajinu, ne dobrý pro Evropu. Je to prostě mír,“ říká Kopečný.
Le Penová kritizovala, že Trump neposkytnul Ukrajině lhůtu na to, aby se mohla novému kroku přizpůsobit. „Je to velmi kruté vůči ukrajinským vojákům, kteří se zapojili do obrany své země,“ uvedla.
Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na úterý napsala, že prezident Spojených států Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
„Zcela určitě se nedá říci přesně, jak dlouho Ukrajina může bez americké pomoci vydržet, ale pořád platí a platit bude, že americká pomoc je naprosto klíčová,“ zdůrazňuje Zdeněk Petráš.
„Experiment probíhá na jedné nejmenované ukrajinské psychiatrické klinice pro veterány. Opakovaně jsem je navštívil a na jejich program jsme přímo napasovali naši terapii,“ popisuje Horáček.
„Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.
„Je jim úplně jedno, jestli se zítra staneme ruskou gubernií, však oni už se s nimi dohodnou, zařídí se,“ napsal Ondrejcsák o představitelích slovenské vlády.
„Je to nepravděpodobné,“ řekl Peskov ruské agentuře na dotaz, zda jednání mezi Moskvou a Washingtonem o ruské válce proti Ukrajině může pokračovat před obnovením normálního provozu obou ambasád.
„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ uvedl Merežko.
USA posílají Kyjevu rozličné zbraně: od raketometů HIMARS včetně balistických střel ATACMS přes protivzdušné systémy Patriot po obrněnou armádní techniku včetně tanků Abrams.
„Zděsila nás skutečnost, že atmosféra v Oválné pracovně během tohoto rozhovoru připomínala tu, kterou si dobře pamatujeme z výslechů komunistické tajné policie,“ stojí v dopise.
„Záleží na postoji americké administrativy, jestli budou mít o narovnání vztahů s Kyjevem zájem. A vůči tomu bych byl momentálně celkem skeptický,“ říká v rozhovoru analytik Jakub Drmola.
Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, píšou média. USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi.
Slovenský premiér Robert Fico nesouhlasí s další vojenskou a finanční pomocí Ukrajině. Pokud v ní chtějí některé státy pokračovat, měly by to prý dělat na bilaterální bázi.
Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců.
Premiér Petr Fiala (ODS) se zúčastnil konference o podpoře Ukrajiny v Londýně. „Potřebujeme spolupráci Evropy se Spojenými státy a musíme se snažit,“ říká.