Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o amerických názorech na Ukrajinu.
Francouzský senátor Claude Malhuret se stal hvězdou na sociálních sítích sítí díky svému projevu v parlamentu z minulého týdne. V něm označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za ohnivého císaře.
„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur,“ dodává dokument.
Evropa už ví, že se bude muset v dohledné době bez USA obejít. A také si uvědomuje, že obrana liberální demokracie a obecně Západu, bude možná jen na ní.
„Rusko je impérium, které stojí na tom, kolik ovládá čtverečních kilometrů. A dokud není zastaveno, tak se bude rozpínat dál,“ říká poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, ale jsou zde záležitosti, o kterých musíme diskutovat. A musíme mluvit s našimi americkými kolegy, řekl ve čtvretek ruský prezident Vladimir Putin.
„Donald Trump je člověk, který hledá způsoby, jak posouvat to, co považuje za důležité. Co říkal včera, může být naprosto odlišné od toho, co říká dnes,“ říká Jan Surotchak.
„Jednotky uskupení Sever během útočných operací osvobodily obce Melovoj, Podol a Sudža,“ citovala státní tisková agentura TASS představitele ministerstva obrany v Moskvě.
V čele „analytického cvičení“ je ministerstvo obrany, které společně s obranným průmyslem připravuje seznam podle nich problematických unijních zákonů.
Ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj na svém telegramovém kanálu napsal, že Rusko se snaží vytěsnit ukrajinské síly z Kurské oblasti a přenést boje do Sumské a Charkovské oblasti na severu Ukrajiny.
Pokud Rusko nekývne na příměří, hrozí mu tvrdý tlak ze strany USA, míní expert Hornát. Podle něj může být „tou nejefektivnější nátlakovou metodou“ větší podpora pro ukrajinské útoky na ruském území.
Proruský dezinformační kanál na telegramu zneužil stavbu zdravotnického střediska na Ukrajině českou společností z Jesenicka k šíření lživé zprávy o tunelování.
Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian.
USA po úterních jednáních s ukrajinskou delegací v saúdské Džiddě souhlasily s obnovením vojenské pomoci a sdílením zpravodajských informací s Ukrajinou.
Výbuchy podle serveru Ukrajinska pravda byly slyšet už dříve také v Dnipru, odkud přišly informace o poničení infrastruktury a domů. Ve městě Sumy zasáhl dron městskou infrastrukturu.
„Každé ukončení konfliktu předpokládá to, že bude zastavena palba, že bude nastaveno příměří, které budou obě strany respektovat. V tomto případě se jedná alespoň o příměří ve vzduchu,“ říká Petráš.
„Očekávám, že se nějakým způsobem znovu nahodí dobrá komunikace mezi Ukrajinou a USA,“ říká Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí.
Výsledek úterní schůzky mezi USA a Ukrajinou může výrazně ovlivnit rozhodnutí Spojených států znovu poskytnout Ukrajině pomoc, prohlásil v pondělí americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Při útoku zemřeli dva lidé a dvacet dalších utrpělo zranění. Starosta Moskvy uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti.
„Myslím, že je otázkou pár týdnů, než ukrajinští vojáci na ruském území už nebudou. Bez ohledu na sdílení, či nesdílení (amerických) zpravodajských informací,“ říká bezpečnostní expert Matúš Halás.
„Kompenzace za mrtvého vojáka je asi tři miliony korun, za to si může rodina koupit několik bytů, otevřít restauraci a začít nový život,“ vysvětluje motivaci běžných Rusů válčit odborník Filip Scherf.
Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace.
Lídři států EU na mimořádném summitu v Bruselu minulý týden podpořili návrh Evropské komise na uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie, aby země mohly za obranu víc utrácet.
