Ministerstvo školství plánuje změny zákonů o ústavní péči. „Chceme se zabývat tématem služeb pro děti, které jsou závislé a mají ústavní výchovu," říká zástupkyně resortu.
V novozélandských státních a církevních ústavech bylo v letech 1950 až 2019 zneužito přes 200 000 lidí. Premiér se jménem vlády země za prožitá příkoří omluvil obětem i jejich blízkým.
Narodila se v Berlíně, kde při náletu zemřeli její otec a bratr. Starala se o ni matka, ale Eliška bývala často sama a o hladu. Ve třetí třídě se poprvé dostala do dětského domova, domu hrůzy.
Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře, a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají. A vychovatelům může vadit i to, že projevují málo vděku.
Kojenecké ústavy se nejspíš definitivně zruší. Nemají v nich být ani děti s těžkým zdravotním postižením a velké sourozenecké skupiny, pro které platí výjimka.
Počet dětí v kojeneckých ústavech by se mohl dostat na nulu už v roce 2024. Do tří let navíc bude umisťování těch nejmladších dětí do ústavů zakázané úplně, nařizuje to loni schválená novela zákona.
Pro stárnoucí lidi vyžadující pomoc jsou určené domovy pro seniory. O lidi s mentálním hendikepem zase zařízení pro zdravotně postižené. Kde ale společně ubytují seniorku s dospělým autistickým synem?
„Nemyslím si, že by fungování Klokánků bylo třeba měnit. Zpráva není objektivní vůči našim zařízením,“ reagovala předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který provozuje Klokánky, Hanka Kupková.
Policie odvolala pátrání po dvou bratrech, které před dvěma týdny unesli jejich rodiče z dětského centra ve Strakonicích. Policisté je našli na Slovensku.
Českokrumlovský soud ve středu nařídil ústavní výchovu sourozenců Davida a Leonarda Lackóových. Ty v pátek unesli rodiče ze strakonického dětského centra. Podle soudu rodiče zanedbávali péči o děti.
V Česku by se v následujících letech neměly dostávat do ústavů děti mladší než sedm let. Do domovů a jiných zařízení by se mohly dostat jen ve výjimečných případech, postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní či náhradní rodina. Uzákonění příslušného zákazu žádá Rada vlády pro lidská vláda. Konkrétní návrh potřebné legislativy by měl být hotový do listopadu příštího roku.
Česko stále nemá hotový plán, jak promění ústavní péči pro postižené na služby a bydlení v běžném prostředí. Kvůli tomu by mohl mít stát problémy s čerpáním peněz z evropských fondů. Upozorňují na to odborníci a neziskové organizace, které dnes proto posílají Evropské komisi kritický dopis.
Takzvané Klokánky musejí v příštím roce snížit kapacitu na 28 míst. Jejich provozovatel, Fond ohrožených dětí, totiž neuspěl s rozkladem proti rozhodnutí ministerstva práce, které odmítlo udělit výjimku. Limit aktuálně nesplňuje šest Klokánků.
Zamřížovaná okna, dlouhé chodby a velké ložnice bez jakéhokoliv soukromí. Tak vypadaly desítky let ústavy pro mentálně a zdravotně postižené. Už brzy to ale bude minulostí. V tichosti a nenápadně tyto ústavy mizí ze světa. Odborně se tomu říká transformace sociálních služeb. Klienti se postupně stěhují do menších domků a bytů, kde mají šanci na důstojný a do značné míry samostatný život.
Pro Fond na ochranu dětí nebude od nového roku platit výjimka ministerstva práce. Dosud mohlo být v takzvaných klokáncích přes 28 dětí, nově to nebude možné. Do maximální kapacity se ale započítávají i děti na dlouhodobých propustkách. Tedy ty, které jsou u rodičů nebo u budoucích pěstounů.
Tisíce dětí stále zůstávají v Česku v dětských domovech. Do své původní rodiny se vrátit nemohou a čekají, jestli se najde někdo z pěstounů, který by si je vzal do péče. Ne vždy ale život v náhradní rodině vyjde a mnohé děti tak čekají v domovech až do osmnácti let, než se osamostatní. Nový občanský zákoník, ale tuto praxi mění.
Méně dětí v ústavech a více u pěstounů by měla přinést novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou dnes projednají poslanci. Návrh profesionalizuje pěstounskou péči a zvyšuje odměny pro pěstouny i příspěvky na děti v náhradních rodinách. Na ty by měli mít za určitých podmínek nárok i prarodiče, kteří se o děti starají.
Celý život zpravidla prožijí za zdmi ústavů. Teď by ale postižení lidé, kteří jsou schopni se o sebe alespoň částečně postarat, mohli žít v menším, komunitním bydlení. Stát plánuje velkou proměnu sociálních ústavů.