Rada pro lidská práva žádá zákaz posílání dětí do sedmi let do ústavů
V Česku by se v následujících letech neměly dostávat do ústavů děti mladší než sedm let. Do domovů a jiných zařízení by se mohly dostat jen ve výjimečných případech, postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní či náhradní rodina. Uzákonění příslušného zákazu žádá Rada vlády pro lidská vláda. Konkrétní návrh potřebné legislativy by měl být hotový do listopadu příštího roku.
Za příliš vysoký počet dětí, a to i nejmenších, v ústavní péči kritizují dlouhodobě Českou republiku domácí odborníci i mezinárodní instituce. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let.
Rada pro lidská práva žádá, aby vláda do konce listopadu dostala návrh změn zákonů, které omezí možnost posílat děti do sedmi let do ústavů
Rada žádá, aby vláda do konce listopadu příštího roku dostala návrh změn zákonů, které možnost posílat děti do sedmi let do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné.
Zákaz by měl začít platit postupně. „V prvním kroku by zákon byl do jednoho roku věku dítěte, v dalším kroku do tří let a poté do sedmi let. Podnět také počítá s výjimkami například ze zdravotních důvodů nebo s ohledem na zájem nedělit sourozence, aby zůstali pohromadě,“ popsal ministr pro lidská práva za ČSSD a předseda Rady pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Podnět rady podle něj směřuje ke sjednocení sociálních služeb pro ohrožené děti i k úpravě režimu v pobytových zařízeních v případě, že je jejich umístění do zařízení nezbytné.
„Na radě byla v této věci jednoznačná shoda, včetně tří resortů, tedy ministerstva školství, zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. To by mělo služby převzít komplexně do své gesce,“ řekl Dientsbier.
Dopady umisťování dětí do ústavů
„Byly prezentovány odborné argumenty a studie, které dokládaly, že umístění dítěte do takového typu zařízení má dopady na jeho vývoj a rozvoj schopností, včetně schopností sociálních. Pro dítě je vždy ideální, když je vychováváno v prostředí, které se co nejblíže podobá běžné rodině,“ vysvětlil ministr pro lidská práva.
Autoři podnětu pro vládu také zdůrazňují, že zákaz neznamená uzavření všech ústavů. Měly by se ale proměnit v malé domovy. Některá zařízení disponují podle rady až stovkou lůžek.
Za nejčastější důvod pro umístění do ústavu pak uvedla nepříznivou situaci rodiny, problémy s bydlením a dluhy. K tomu přispívá i nedostupnost služeb.
Nutnost zlepšení sociálních služeb potvrdil také Jiří Dientsbier. Podle něj jsou nezbytnou součástí řešení situace.
„Poskytování sociálních služeb rodinám, které se dostanou do problémů různého typu, může být nejlepší prevencí před umisťováním dětí do náhradní péče, ať už ústavní nebo jiné. Prvořadým zájmem by mělo být to, aby dítě mohlo zůstat ve svém přirozeném prostředí a biologické rodině. Jakékoliv další řešení by mělo přijít až ve zcela mimořádných situacích,“ uvedl.
Podle rady by do konce listopadu měl být na stole nejen návrh podoby zákazu, ale i plán postupného snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny.
Dětí v ústavech postupně ubývá
Na konci loňska bylo v zařízeních 1213 dětí do tří let. V dětských domovech pro děti nad tři roky je kolem 5000 lůžek, počátkem listopadu tam pobývalo 4300 dětí.
Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadla částka 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů.
Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo necelých devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent. Podle rady se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá.
