Američtí vědci nahráli první ‚konverzaci‘ člověka a velryby. O čem rozhovor je, ale nikdo netuší

Možná vůbec první „konverzaci“ člověka a velryby nahráli američtí vědci u pobřeží Aljašky. Z člunu pod hladinu pouštěli nahrávku velrybího „pozdravu“, na kterou jeden keporkak následně odpověděl. Vzájemná výměna zvuků trvala kolem 20 minut. O čem rozhovor je, ale nikdo neví.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Každá velryba má jedinečný tvar ocasu, podle kterého ji umí AI identifikovat (ilustrační foto)

Kytovci jsou inteligentní zvířata. Navzájem spolupracují, učí se jeden od druhého, pečují o mláďata a umí si i hrát. Na snímku je keporkak | Zdroj: Profimedia

Vědci si nejdříve nahráli zvuk velrybího „pozdravu“ a o den později ho pouštěli pod hladinu nedaleko skupiny keporkaků. Jeden z nich se k člunu přiblížil a asi 20 minut kolem něho kroužil. Vědci pustili nahrávku a velryba na ni s pauzami „odpovídala“. Celkem těchto „replik“ bylo 36, poslechnout si je můžete na serveru BBC.

Jak se loučí sloni s mrtvým mládětem. Dospělí uloží slůně do příkopu, tělo zčásti zakryjí a dlouze troubí

Číst článek

Tři roky starou nahrávku zveřejnili vědci teprve nyní. Biologové z Kalifornské univerzity tomu říkají „takzvaný rozhovor“. O čem je, ale pochopitelně nikdo netuší.

Kytovci jsou inteligentní zvířata. Navzájem spolupracují, učí se jeden od druhého, pečují o mláďata a umí si i hrát. I proto je o nich mezi vědci takový zájem.

Zatímco pro lidi má zásadní význam zrak, pro kytovce je hlavním smyslem sluch. To je zcela logické, jelikož je v hlubinách tma a zvuk se vodou šíří rychleji než vzduchem. Za 50 milionů let se u kytovců vyvinuly složité zvukové projevy, které jim slouží k vzájemné komunikaci, navigaci, k hledání partnera i potravy a taky k obraně teritoria.

Server BBC upozorňuje, že skupiny kytovců v různých oblastech oceánů mají svá „nářečí“. A vědci už zaznamenali kytovce, kteří napodobovali dialekty cizích skupin. 

Vorvaní ‚morseovka‘

V případě takzvaného rozhovoru s keporkakem je zajímavé i to, že etoložka Josie Hubbardová, která je členkou vědeckého týmu, se podílí i na projektu SETI. Ten se zabývá výzkumem mimozemské inteligence.

25:53

Divocí pakoně v Africe jsou méně odolní a plodní. Mohou za to farmy, silnice a ploty

Číst článek

Právě inteligence kytovců je důvodem, proč jsou si oba projekty blízké. Porozumět „velrybštině“ je podle Hubbardové první krok směrem k případné komunikaci s jinou inteligencí, než je ta lidská. To nemusí být hned civilizace mimozemská, ale třeba jen jiný zdejší inteligentní živočich, například vorvaň.

Komunikaci vorvaňů studuje v Karibiku u ostrova Dominika jiný tým pod vedením amerického mořského biologa Davida Grubera. V něm jsou vedle biologů i odborníci na šifry, jazykovědci a počítačoví experti na umělou inteligenci, kteří vytrvale nahrávají komunikaci velké rodinné skupiny vorvaních samic a mláďat.

Vorvani spolu komunikují rychlým cvakáním, jakousi vorvaní „morseovkou“. S jejím zkoumáním pomáhá vědcům i umělá inteligence. Vědci se snaží využít strojové učení, vytvořit systém, který by dovedl rozpoznat a klasifikovat jednotlivá „cvaknutí“, a jednou možná něco z vorvaní komunikace rozluštit. Výsledky chtějí zveřejnit ještě letos.

Helena Berková, eza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme