Většina stížností se týká nezapočítaných preferenčních hlasů. Na rozhodnutí má soud u každé z nich 20 dní od podání. Zákon ve vážných případech umožňuje navrhnout neplatnost zvolení europoslance.
Z Ústavního soudu po deseti letech odchází soudce Vojtěch Šimíček. Jak hodnotí éru svého působení? A jak by chtěl, aby probíhalo soudní rozhodování? Popsal to v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz
„Ústavní soud už ve svých dřívějších nálezech judikoval, že i pokud dojde k porušení legislativního procesu a jeho pravidel, nemusí to znamenat zrušení jinak ústavně konformního zákona,“ dodává.
„Ústavní soud proto neakceptuje názor, že by právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících mělo zůstat mimo rámec ústavní ochrany,“ řekl Šimíček.
Například Jaromír Jirsa nejstručněji vystihl, proč by jmenování nepřijal. „Ten uvažovaný akt považuji za nicotný, neslušný, nedemokratický a hrubě v rozporu s duchem Ústavy,“ uvedl.
Událost se odehrála v červenci 1989. Thomasi Bartschovi tehdy bylo 23 let, byl občanem NDR a chtěl se dostat za železnou oponu. Příslušníci pohraniční stráže mu prostřelili koleno.
„S určitou mírou sentimentu připomínáme, že v minulosti Ústavní soud nebýval takto zdrženlivý a vyhýbavý,“ stojí v odlišném stanovisku pěti soudců přehlasovaných většinou.
Dlouhodobě pronásledovaní lidé budou moci opřít svá práva o nález Ústavního soudu. Proti nenávistným projevům by se mělo dát bránit prostředky trestního práva.
Josef Baxa byl dlouholetým předsedou Nejvyššího správního soudu. Soudcem se stal ještě za minulého režimu a za svou kariéru zažil různorodé případy, ve kterých musel rozhodnout.
Poslanci letos v létě schválili novelu insolvenčního zákona, která splácení dluhů z dětství řeší. Podle Kateřiny Valachové z ČSSD by se ale podmínky pro dětské dlužníky měly ještě zjednodušit.
21:06
Praha||Alžběta Švarcová|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
Na vytváření „postfaktické doby“, v níž podle Šimíčka žijeme, se prý výraznou měrou podílí hlavně internet. „Minulý režim trpěl nedostatkem informací, my máme naopak informací moc.
Růst napětí mezi prezidentem a Ústavním soudem. I to je důsledek odhalení, že prezident vyvíjel nátlak na vrcholné soudní funkcionáře, včetně ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka.
Nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla podle sněmovního podvýboru pro justici komunikací s prezidentem Milošem Zemanem a Vratislavem Mynářem ohrožena.
Vztekle a s nadávkami zareagoval hradní kancléř Vratislav Mynář na odhalení týdeníku Respekt, že se dvakrát sešel s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem.
Mynář na schůzky se soudci chodil s vědomím prezidenta. Odmítl, že by se je pokoušel ovlivnit. Stejně jako při schůzkách s politiky šlo podle něj o seznámení dotyčného se stanovisky prezidenta.