„Musím dělat to, co je správně pro mě i to, co je pro voliče. Mám tam překážku a právníci mi i doporučili, že bych se mohl obrátit na změkčení tvrdosti zákona,“ říká senátor Raduan Nwelati (ODS).
Za byrokratické úkony zaplatí podnikatelé 72 miliard korun ročně. Čtvrtina nařízení by se přitom dala zjednodušit nebo zrušit a ušetřené peníze by pak firmy mohly investovat.
„Je to takové bezvládí, ale ta instituce funguje i nadále díky tomu, že tu pracují profesionálové," říká vedoucí zahraniční redakce Slovenského rozhlasu Soňa Weissová o novém zákonu o RTVS.
Ministryně kultury tvrdí, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Opozice už předem uvedla, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem.
Zákon, kterému se říká Lex Beneš, byl přijatý v roce 2004 a píše se v něm, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Vzápětí se objevila ve veřejném prostoru polemika, jestli byl Lex Beneš správným krokem.
Země sedmadvacítky Gruzii také vyzvaly „k zastavení množících se případů zastrašování, vyhrožování a útoků na představitele občanské společnosti, politické představitele, aktivisty a novináře“.
Jde o druhý zákon, který kritici označují normu inspirovanou Ruskem, poznamenal server BBC News. Opozice bojkotovala debatu i hlasování o návrhu zákona, který označila za předvolební reklamu režimu.
Jak BBC zjistila, příčinou problému je, vedle nedostatečné kontroly, i nízká výkupní cena jasmínových květů – v přepočtu necelých 23 korun za kilogram.
Prezidentské veto se poslancům zřejmě přehlasovat podaří. Gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová o zákonu už dříve uvedla, že podkopává cestu její země do Evropské unie.
Původně měl registr fungovat už od začátku letošního roku, teď je ale v ohrožení i další termín – 1. leden 2025. Ministerstvo spravedlnosti přitom loni prohlásilo, že se už dohodlo na jeho detailech.
Proti zákonu v Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly desetitisíce Gruzínců jako proti „ruskému zákonu“. Odpůrci jej pokládají za známku obratu Tbilisi od Evropské unie k Rusku.
„Moc času, pokud demonstranti skutečně chtějí na situaci mít vliv, nezbývá,“ komentuje politolog Šír situaci v Gruzii. Sporný zákon o zahraničním vlivu by totiž mohl být odhlasován již příští týden.
Chystaný zákon má podle vládní strany Gruzínský sen vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Odpůrci dokument označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska.
Zákon přenáší do českého práva evropskou směrnici NIS 2, která by měla začít platit už na podzim letošního roku. Pokud to do října Česko nestihne, hrozí mu teoreticky i pokuta.
Podle premiéra Roberta Fica média přestala být objektivní, protože jsou ve sporu se slovenskou vládou. Podle předsedy českého Syndikátu novinářů Adama Černého se Fico inspiroval v sousedním Maďarsku.
Za veřejné schvalování teroristických útoků i na sociálních sítích mohou v Česku hrozit nižší tresty. Maximální možná sazba by se podle novely mohla snížit na dvanáct let.
„Důležité je rozšíření trestních jednání o situace, kdy oběť vyjádří svou vůli. Řekne: ne, nechci,“ vysvětluje. Novela také předpokládá, že praktiky s dětmi do 12 let budou vždy znásilnění nebo útok.
Balík opatření má podle Evropské komise přinést efektivnější azylové řízení a rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Souhlas europoslanců byl posledním nutným krokem k přijetí reformy.