Boj o kontroverzní ‚ruský‘ zákon v Gruzii: parlament se chystá přehlasovat veto prezidentky
Gruzínský parlament se bude v úterý snažit přehlasovat prezidentčino veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Hlasů na to má dost. Gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová o zákonu už dříve uvedla, že podkopává cestu její země do Evropské unie.
Prezidentské veto se poslancům zřejmě přehlasovat podaří. Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili avizoval, že poslanci veto hlavy státu přehlasují. K tomu je zapotřebí 76 hlasů, přičemž vládní strana Gruzínský sen, která zákon o zahraničním vlivu prosazuje, má poslanců 84.
Je naprosto neuvěřitelné, jak můžeme spolupracovat s ruskými politiky, říká gruzínský právník
Číst článek
Zpravodajská média a nevládní organizace by se podle zákona v budoucnosti musely registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“ v případě, že by dostávaly více než 20 procent financí do rozpočtu ze zahraničí.
V ulicích měst kvůli tomu návrhu v posledních týdnech pravidelně protestovaly desetitisíce lidí. Agentura AP připomíná, že odpůrci zákona ho pojmenovali jako „ruský zákon“, protože se podobá opatřením prosazovaným Kremlem.
Gruzínský sen ale tvrdí, že je zákon potřeba kvůli údajným zahraničním aktérům, kteří se snaží zemi destabilizovat, a zákon by údajně vnesl pořádek do financování nevládních organizací. Návrh zákona kritizují mimo jiné Spojené státy nebo Evropská unie.
Podpora z Ruska
USA zavádějí v reakci na případný nový zákon vízová omezení. Budou se týkat jednotlivců, kteří podle Washingtonu podkopávají demokracii v zemi. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena by kontroverzní zákon v Gruzii potlačil svobodu projevu, stigmatizoval nevládní organizace a ztížil práci nezávislých médií. Gruzínský sen mimochodem reakci Washingtonu označil za komickou.
‚V podstatě ruský. A v rozporu s ústavou.‘ Gruzínská prezidentka vetovala zákon o zahraničním vlivu
Číst článek
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by legislativa Gruzii oddálila od vstupu do Evropské unie. Stejně jako šéf unijní diplomacie Josep Borrell také odsoudila násilí při demonstracích a policejní použití síly.
Naopak z Ruska přišla reakce opačná. „Jsme svědky dalšího cynického a bezohledného zasahování Spojených států do záležitostí suverénních zemí. Washingtonu se nelíbí gruzínský zákon o transparentnosti zahraničního vlivu. A co bude následovat?“ poznamenala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
„Kdyby se Tbilisi a Gruzie, gruzínský lid podrobili tomuto vydírání už teď, jen by demonstrovali, že je s nimi možné udělat cokoli,“ dodala Zacharovová.
Reakce na sporný návrh zákona přišla mimo jiné i z Česka. Iniciativa Přátelé svobodného Ruska zveřejnila v pondělí otevřený dopis. Podle ní vývoj v posledních měsících a dnech přivedl Gruzii na hranu hluboké celospolečenské polarizace.
Iniciativa také mluví o policejní zvůli, která do civilizované společnosti nepatří, a uvádí, že by zástupci iniciativy Gruzii rádi přivítali v Evropské unii. Pod výzvou jsou podepsáni například senátor za STAN Marek Hilšer, poslanci Pavel Žáček z ODS a Petr Gazdík z hnutí STAN.