Demokratický regres si Gruzie nemůže dovolit. Ohrozil by evropské aspirace, hodnotí politolog sporný zákon
Gruzínskou metropoli Tbilisi v sobotu znovu zaplnily desetitisíce demonstrantů na protest proti návrhu tzv. zákona o zahraničním vlivu, o kterém má příští týden parlament hlasovat v závěrečném čtení. „Jeho cílem je dostat občanskou společnost pod větší kontrolu státu. To bude mít dopad i na to, jak bude dodržena integrita podzimních voleb, říká politolog Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií FSV UK v rozhovoru pro Radiožurnál.
Sobotní demonstrace v Tbilisi se konala za silného deště, ale přesto působila impozantně. Sešlo se podle odhadů 50 tisíc lidí. Dokládá včerejší protest, že už skoro měsíc trvající vlna odporu proti tzv. ruskému zákonu dál sílí?
Tady je potřeba říci, že procesy jsou poměrně intenzivní už delší dobu. V každém případě byla celá událost impozantní.
Já osobně to dávám do souvislosti s načasováním, protože všechno nasvědčuje tomu, že zákon může být schvalován, respektive přijímán, v posledním třetím čtení už zítra. To znamená, že moc času, pokud demonstranti skutečně chtějí na situaci mít nějaký vliv, nezbývá.
Sobotní shromáždění, na rozdíl od předešlé masové demonstrace z počátku května, neprovázely násilné střety s policií. Vládní místa se už neodvažují proti protestům zakročit nebo jak si to vysvětlujete?
Nevím, jaké mají zasahující policisté instrukce. Gruzie v každém případě je stát, který aspiruje na to být právním státem. To znamená, že proti pokojným demonstracím nebývá zvykem nasazovat sílu. I když ale protesty proběhnou řádně a bez jakýchkoliv incidentů, nemusí ve výsledku mít žádný dopad na to, že zákon bude skutečně příští týden prohlasován.
Takže v případě, že by se policie skutečně neřídila zákony, ale byla pod kontrolou vládní strany Gruzínský sen, tak to samo o sobě ještě není nijak na škodu prosazování zájmu Gruzínského snu v podobě definitivního stvrzení kontroverzního zákona.
Podle vládní strany Gruzínský sen má zákon o zahraničním vlivu zprůhlednit financování a působení nevládních organizací. Může mít jeho přijetí zásadní dopad na tyto organizace a na pozici opozičních sil před letošními parlamentními volbami?
Samozřejmě, že může, a s tím je zákon přijímán a schvalován.
Zde je povídání o tom, že má zákon přispět k nějaké větší transparenci politického procesu, samozřejmě záminkou PR, pomocí čehož se vládnoucí strana snaží své kroky ospravedlnit, ale reálným cílem zákonů je dostat média a občanskou společnost pod větší kontrolu státu. To pochopitelně může mít dopad i na to, jakým způsobem bude nebo nebude dodržena integrita voleb, které Gruzii na podzim tohoto roku čekají.
Je čas přehodnotit západní politiku vůči Gruzii, píše ústavní právník z Tbilisi uprostřed protestů
Číst článek
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová už avizovala, že bude tuto předlohu vetovat. Evropská komise nebo američtí představitelé zákon označují za nepřípustný zásah do svobody projevu. Mohly by se na něm lámat říjnové volby?
Bude to další střípek do celkové mozaiky, který může ve výsledku být jazýčkem na vahách, který rozhodne o tom, jestli Gruzínský sen bude pokračovat, nebo ne. To je jeden aspekt.
Druhý aspekt je neméně důležitý, a je to samozřejmě to, že v jakých podmínkách budou volby probíhat bude mít mimořádný význam pro legitimitu těch, kdo z voleb vzejdou.
Jakýkoliv demokratický regres si Gruzíni nemohou dovolit, protože to může zásadním způsobem ohrozit jejich evropské aspirace. To by poté učinilo Gruzii ještě více zranitelnou vůči nepřátelskému ruskému tlaku, kterému čelí. A zde je potřeba říci, že Gruzie je z 20 procent od rusko-gruzínské války v roce 2008 okupovaná ruskou armádu.
