‚Je to odvážné. Pojďme si o tom povídat.‘ Reakce na antibyrokratický zákon jsou opatrné, připouští autor
Za byrokratické úkony zaplatí podnikatelé 72 miliard korun ročně. Čtvrtina nařízení by se přitom dala zjednodušit nebo zrušit a ušetřené peníze by pak firmy mohly investovat. Potřebujeme proto antibyrokratický zákon, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Návrh už má napsaný a obchází s ním politiky. Podle něj by zvýšil HDP Česka o 25 miliard korun za rok.
Hospodářská komora chce začít přesvědčovat politiky, aby přijali její nový návrh antibyrokratického zákona. Podle hlavního autora, prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, by měl zákon například umožnit sdružením podnikatelů navrhnout vládě, aby odstranila z legislativy konkrétní regulaci zvyšující byrokracii. Vláda by pak měla tři měsíce na analýzu a odpověď, zda je takový požadavek oprávněný.
Hospodářská komora chce začít přesvědčovat politiky, aby přijali její nový návrh antibyrokratického zákona. Navrhl ho šéf komory Zdeněk Zajíček
Důvodem, proč komora s takovým návrhem přišla, jsou podle Zajíčka výsledky studie potvrzující rostoucí zátěž podnikatelů, ale i samotného státu. Spolu s Centrem pro ekonomické a tržní analýzy komora spočítala, že kvůli různým předpisům, kterých jsou statisíce a málokdo se v nich už vyzná, musejí podniky celkem vynakládat 72 miliard korun ročně.
‚Běh na dlouhou trať‘
„Až 25 procent věcí bychom mohli škrtnout. A tam jsme to spočítali, že by to mohlo dělat až 18 miliard korun ročně. Kdyby se těchto 18 ušetřených miliard vrátilo zpátky do firem a ty by to investovaly do automatizace, robotizace, anebo by třeba přidaly lidem na platech, tak by to mohlo v hospodářském růstu znamenat až 25 miliard korun ročně,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Zdeněk Zajíček.
Zároveň by stát mohl úředníkům škrtnout nějaké jejich agendy a nepotřeboval by stále víc lidí.
60 procent firem chce příští rok zvedat mzdy. Kvůli úspornému balíčku plány možná přehodnotí
Číst článek
Sám Zajíček připouští, že prosadit takový zákon bude minimálně běh na dlouhou trať. Reakce od vlády jsou prý zatím opatrné.
„Tak jak to občas bývá u mých návrhů: ‚Je to nové. Je to odvážné. No, pojďme si o tom povídat.‘ Tak to jsou asi ty první reakce, které mám od premiéra a některých ministrů,“ uvedl prezident komory.
Takto ale už podle svých slov v roce 2018 přišel s právem občanů na digitalizaci služeb. A tento zákon neboli digitální ústava se stane od 1. ledna 2025 realitou.
Vláda nicméně dělá průběžně některá antibyrokratická opatření už teď i bez speciálního zákona. Naposledy v květnu schválila už třetí antibyrokratický balíček, který ruší či zjednodušuje asi 29 různých povinností. Právě na to například upozorňuje i místopředseda STAN Lukáš Vlček. „Dobrým nápadům se nebráníme a proto jsou tu takové iniciativy, jako například antibyrokratické balíčky,“ reagoval s tím, že i další podobné náměty se probírají třeba na tripartitě. Za „poměrně na hraně“ pak považuje konkrétně v Zajíčkově návrhu tříměsíční lhůtu, ve které by měla vláda odpovědět na podnět podnikatelů ke zrušení nějaké regulace.
S rušením Green Dealu opatrně
Naopak s opatrností se dívá komora zastupující velké i malé podnikatele na sliby některých politiků v nedávných volbách do Evropského parlamentu. V nich zabodovaly strany, které chtějí výrazně změnit opatření týkající se ochrany klimatu, zjednodušeně Green Deal. Například zrušit zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035.
Podle Zajíčka nemá smysl řešit jednotlivosti, ale je potřeba se zabývat celkovou ochranou konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě.
Za velkou část byrokracie si Česko může samo, říká k protestům zemědělců šéf svazu obchodu Prouza
Číst článek
„Nechci mluvit o tom, jestli je rok 2035 nebo 36 nebo spíš 40 dobře. Pokud chceme zůstat konkurenceschopní, tak jestli ještě někdo na jiném kontinentě bude dál vyrábět spalovací motory a bude to používat, aby získal konkurenční výhodu ve světě, tak se pojďme bavit o tom, jestli chceme znevýhodnit Evropu a poslat ji do nevýhodné pozice v konkurenčním souboji,“ upozornil Zajíček.
Lobbování za zákony
Pokud jde o plány podnikatelů v Česku, které by chtěli prosadit ještě od konce mandátu této vlády příští rok, je to například další zjednodušení povolování staveb včetně elektráren, aby do budoucna nebyly ohroženy dodávky energií.
Ve Sněmovně chce pak komora ještě lobbovat za některé úpravy zákoníku práce, například kolem zjednodušení výpovědí.
Co dalšího chtějí podnikatelé prosadit? Jaký ministr udělal podle komory pro zlepšení byznysu nejvíc? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Peníze a vliv, audio je v úvodu článku.