„Promeškáme-li příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ uvedl.
Recep Tayyip Erdogan stojí v čele Turecka již přes dvacet let a do dalšího století republiky chce vkročit s novými ambicemi. Jak se postaví vůči odkazu otce zakladatele Atatürka je ale otázkou.
Jedním z hesel sametové revoluce bylo Zpátky do Evropy, a to nejen politicky, ale také ekonomicky. „Dohnat Západ“ se ovšem Česku nepodařilo ani za více než 30 let, míní hosté podcastu Chyba systému.
Jaké další plány má Izrael? Ví někdo, co bude s územím a s Palestinci dále? Analytik Břetislav Tureček vysvětluje roli Turecka v konfliktu i to, jak Izrael a Palestinu vnímal Karel Schwarzenberg.
Domnělé vytváření „mostů“ mezi Západem a Východem je podle politologa Jiřího Peheho cesta do pekel. Jak se dívá na současnou mapu Evropy, popsal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
„Neříkám, že se z Turecka stane stát s právem šaría, ale mění se. Takhle musíme na tureckou zahraniční politiku nahlížet. Obecně sílí protizápadní narativ,“ říká politolog Gökhan Bacik.
Západ posílá těžké zbraně na Ukrajinu pozdě, myslí si americký generál Ben Hodges. Pro iROZHLAS.cz uvedl, že si prodlevu vysvětluje obavou z možné ruské eskalace. To ale podle něj není omluva.
„Obvykle nejlepší způsob, jak úplně odpálit most, není udělat do něj díru, ale zasáhnout infrastrukturu,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz americký generál ve výslužbě.
Sergej Medvěděv není jediný ruský opozičník, který obviňuje Západ, že včas nezlikvidoval Putina a nezajstil v Rusku demokracii. Podobné motivy jsou často přítomny i u výrazných exilových publicistů.
„Válka je dynamický fenomén. Čím víc budou Ukrajinci váhat, tím víc bude proruská klika na Západě křičet, že nemá smysl Ukrajinu podporovat,“ komentoval pro iROZHLAS.cz odborník Jan Šír.
„Ukrajinci nepochybně chtějí Rusy vyhnat. Od protiofenzivy mají velká očekávání oni i Západ. Ale nepochybně Kyjev nechce, aby armáda utrpěli velké ztráty,“ říká Jan Ludvík z Univerzity Karlovy.
Evropská unie by se podle Jakuba Landovského měla věnovat operacím nižší intenzity, například humanitární pomoci nebo protiteroristickým akcím. Ocenil, že státy NATO i EU navyšují výdaje na obranu.
Ruský prezident Vladimir Putin pracuje s hypotézou, že si lidé na Západě řeknou: „Aha, oni jsou tak šílení, že nakonec jaderné zbraně použijí, radši toho necháme“ a NATO přestane podporovat Ukrajinu.
Naryškinová odpočívala v Turecku, členské zemi NATO, přibližně v době, kdy její otec prohlašoval, že NATO „vede hybridní válku proti Rusku a proti našemu spojenci, Bělorusku“, připomněl server.
Peskov reagoval na žádost novinářů o komentář ohledně francouzského příslibu dodání obrněných průzkumných vozidel AMX-10 RC, v pátek oznámil další vojenskou pomoc také Washington.
„Po letní ukrajinské protiofenzivě neměli Rusové prakticky žádný úspěch. Každou vesnici oslavují, jako kdyby dobyli Paříž, reálně jsou postupy velmi skromné,“ komentuje pro iROZHLAS.cz Karel Svoboda.
Válečnou propagandu používají obě strany konfliktu. Využívají ji jak Rusové, tak i Ukrajinci. Čím se liší a co je jejím cílem, ukazuje server iROZHLAS.cz na konkrétních událostech války na Ukrajině.
Žijeme v éře, která po dekádách liberalismu a neoliberalismu, individualismu a hédonismu, obrací směr k posilování státu, už jen kvůli nebezpečím globalizace.
Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem ohrozil dodávky potravin zejména do rozvojových zemí. Moskva dlouhodobě tvrdí, že za hrozící potravinovou krizi je zodpovědný Západ a protiruské sankce.
Konec dvacetiletého angažmá amerických vojsk a jejich spojenců v Afghánistánu přesně před rokem vystřídala vláda hnutí Tálibán. Co přinesla za změny, analyzuje server iROZHLAS.cz.
Charakter bojů se změnil, a stejně na sebe útočí už pět měsíců. Server iROZHLAS.cz se ohlíží za dosavadním vývojem války na Ukrajině z pohledu vojenské strategie.