Putin tvrdí, že Ukrajina je loutkový stát Západu, a proto se její porážka Rusku nedaří, vysvětluje analytik
Ukrajina i Západ mají od plánované ukrajinské protiofenzivy velká očekávání. „Kyjev se je teď snaží mírnit,“ soudí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ukrajinci nepochybně chtějí Rusy vyhnat. Ale nepochybně také nechtějí, aby sami utrpěli velké ztráty,“ dodává.
Ukrajina potřebuje k úspěšné protiofenzivě dost zbraní i vojáků, problém by ale mohl být v tom, že jednotky nejsou dost sehrané, upozorňuje analytik Ludvík.
Host: analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderuje Zita Senková
„Z uniklých amerických dokumentů vyplývá, že Ukrajina má shromážděnou poměrně velkou sílu a vojáci prošli zhruba tří až šestiměsíčním výcvikem, což není málo, ani mnoho. Nepochybně jsou dostatečně vycvičení na ovládání jednotlivých zbraňových systémů, někteří byli proškoleni i na Západě,“ shrnuje.
„Sehranost by ale může být problém. Sice se vojáci naučili pracovat s novou technikou, otázkou ale je, jestli se dokázali se sehrát navzájem tak, aby v ofenzivě byli schopní efektivně spolupracovat a skutečně dosáhnout průlomu,“ říká.
Také není jasné, kolik z toho, co si Kyjev přichystal pro ofenzivu, musel mezitím vyslat do bojů u Bachmutu.
Na protiofenzivu potřebuje ukrajinská armáda víc času, říká Zelenskyj. Čeká na tanky
Číst článek
„Ruská armáda minimálně teoreticky ví, jak vést moderní válku. Otázkou je, jestli bude schopná to udělat, navíc s mobilizovanými lidmi, kteří neprošli úplně adekvátním výcvikem,“ naznačuje Ludvík.
S teorií moderní války je podle něj seznámena i Ukrajina. „Jenže Ukrajina se dosud většinu času bránila. Teď potřebuje dosáhnout průlomu, aby se ruská fronta někde zhroutila a nebyla schopná minimálně desítky či stovky kilometrů klást odpor, než někde zformuje novou obrannou linii. Nikdo neví, jestli jsou toho Ukrajinci schopni a jestli budou Rusové schopni tomu efektivně čelit,“ připomíná analytik.
„Předchozí úspěšné ukrajinské ofenzivy následovaly po tom, co ruská armáda selhala, vystřílela si munici, ztratila hodně vojáků – a tím se otevřel prostor.“
Před unáhlením protiofenzivy varoval Kyjev i český prezident Petr Pavel.
„Okupovány jsou čtyři ukrajinské regiony a Ukrajinci nepochybně chtějí Rusy vyhnat. Ale nepochybně také nechtějí, aby sami utrpěli velké ztráty. Předchozí úspěšné ofenzivy následovaly po tom, co ruská armáda selhala, vystřílela si munici, ztratila hodně vojáků – a tím se otevřel prostor. Ukrajinci nechtějí dělat totéž, ztratit velkou část armády a otevřít tím Rusku prostor,“ říká Ludvík s tím, že aktuální fáze války opotřebovává obě strany.
Pohádka o Rusku a Západu
V úterý si Rusové připomněli konec druhé světové války, tradiční přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě byla ale o poznání střídmější než dřív. Zrušena například byla část vojenské přehlídky. V projevech, které zazněly, si Ludvík všímá proměnu kremelské rétoriky.
Místo piety ukazování svalů: Putin militarizoval oslavy 9. května, zneužívá svátek ke své agendě
Číst článek
„Vladimir Putin čím dál častěji říká, že jde o obrannou válku proti agresi Západu. Obhajuje se nejen před odpovědností, že rozpoutal válku na Ukrajině, ale obhajuje i výkon ruské armády. Vyprávět totiž ruskému publiku, že slavná ruská armáda není schopna udolat ukrajinskou armádu, je totiž naprosto v rozporu s příběhem o Rusku jako velmoci,“ soudí analytik.
Naopak příběh o tom, že Západ napíná všechny síly a vyzbrojuje ukrajinské žoldnéře, zní podle něj v ruských uších mnohem přesvědčivěji.
„Pohádka o tom, že Rusko samo bojuje proti celému velkému zkaženému Západu, který sice fyzicky prostřednictvím svých občanů do války nezasahuje, ale vyzbrojuje Ukrajinu, je naprosto kompatibilní s tím, že Ukrajina podle Putina není stát a že jedná jako loutka Západu. Díky tomu může Putin Rusům vysvětlit, proč se ji vlastně nedaří porazit,“ tvrdí Ludvík.
Záleží i na Číně
Čas na jednání o míru zatím podle Ludvíka nepřišel ani pro jednu stranu. „Obě věří, že v budoucnu mohou jít do jednání za mnohem lepší situace, než kdyby do toho šly teď,“ analyzuje.
Kreml dostatečně nechrání vlastní území. Ruští vojáci prchají z Bachmutu, tvrdí Prigožin
Číst článek
Rusové podle něj sází na to, že se jim časem podaří nastartovat zbrojní průmysl, zatímco ten západní se zpomalí a unaví. Naopak Ukrajinci – a s nimi i Západ – mají velká očekávání od protiofenzivy. „Kyjev se je teď snaží mírnit,“ uznává Ludvík.
Dost bude záležet i na tom, jak se zachová Čína. „Na jednu stranu je tu geopolitická aliance Pekingu s Moskvou, ne snad že by Čína měla něco zásadně proti Ukrajině, ale protože se společně s Moskvou staví proti Spojeným státům americkým,“ připomíná analytik.
Peking zároveň dlouhodobě trvá na dodržování principů národní suverenity, které pak může sám uplatňovat na Tchaj-wan, který považuje za své území.
„Tím pádem je Peking spíš na ruské straně, ale pořád ne úplně. A může tlačit na Ukrajinu výhrůžkou, že se postaví na stranu Ruska plně a dodá mu zbraně, což zatím nedělí. Na druhou stranu ale může Peking taky tlačit na Rusko. Je v unikátní situaci a záleží jen na tom, čeho bude chtít dosáhnout. Protože to nebude dělat altruisticky,“ uzavírá Ludvík.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
