„V tuhle chvíli se zdá, že ruským cílem je se bránit. Minimálně do jara Ukrajince budou chtít zadržovat, bránit se protiofenzivě, která se od konce léta rozvinula. Asi nebudou směřovat k nějakému zásadnímu ukončení války vlastním útokem,“ předpokládá vývoj bojů vojenský analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy. Oživit dění na frontě by mohly na jaře nové ruské síly, které doplní armádní řady po výcviku.

Moskva 6:30 19. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Fronta „zazimovala“. V posledních týdnech si ani jedna z válčících stran nepřipisuje výrazné zisky. Ostré boje se stále vedou v okolí Bachmutu. Rusové na město útočí dlouhodobě a přitom není zcela jasné proč.

„Význam dobytí Bachmutu zásadně klesl ve chvíli, kdy Rusko přišlo o skupinu sil v Izjumu a nemohli zaútočit na Krematorsk ze dvou směrů. Teď už nejsou v severozápadním směru od Izjumu schopní útočit,“ podotkl k tomu bezpečnostní expert Ludvík.

Ukrajinské pozice v Chersonu jsou stále pod palbou. Okupanti hlásí ostřelování Doněcku

Číst článek

70tisícové město Bachmut je dopravním uzlem, jeho ztráta by Ukrajincům zkomplikovala transport. Jinak se v něm nenachází žádná klíčová infrastruktura. Jedná se však o symbolický boj. Ten přitom neprobíhá jen mezi Rusy a Ukrajinci.

Odborník na ruskou politiku Karel Svoboda pro iROZHLAS.cz uvedl nejčastější hypotézu v této otázce: „Je to součást boje mezi wagnerovci, tedy Jevgenijem Prigožinem a oficiální ruskou armádou. Bojují o zdroje. Prigožin si několikrát stěžoval na to, že wagnerovci nesou hlavní tíhu bojů a zároveň, že nemají dostatečné peníze, zatímco armáda je promrhá. Pravděpodobně u Bachmutu chce ukázat to, že wagnerovci jsou schopni vést útočnou operaci a úspěšně ji dotáhnout dokonce.“

Zdánlivému klidu na bojišti přizpůsobují vojáci své pozice, které hodlají po následující období udržet. Proto se v dosažených postech zakopávají.

Aby Rusové proměnili vývoj války na Ukrajině ve svůj prospěch, vyhlásil v září Vladimir Putin mobilizaci. Podle ruského velení se měla dotknout 300 tisíc lidí. Povolávací rozkaz dostali občané v záloze a s vojenskou zkušeností, kteří pak byli ve většině bez hlubšího zácviku posláni na frontu. „Aby s nimi zalátali největší díry,“ poukázal na nedostatečné množství vojáků v ruské armádě Ludvík.

Mnoho z povolaných na bojišti zemřelo, části z nich se ale podle analytika podařilo dostatečně rychle adaptovat. Tomu z jeho pohledu pomohlo, že se začlenili do již existujících jednotek, kde jim kolegové „poradili, jak přežít“.

Bělorusko na scéně

„Větší část mobilizovaných je stále někde v Rusku, případně Bělorusku, kde prochází výcvikem. Ty bude chtít Rusko pravděpodobně využít na jaře. Už budou mít za sebou dostatečně dlouhý výcvik na to, aby měli vyšší bojovou hodnotu,“ poznamenává k tomu odborník na bezpečnost z Karlovy univerzity.

S tím souhlasí také Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd UK: „Rusové se snaží vydržet, protože doufají, že vycvičí mobilizované, kteří jim doplní stavy.“ Doposud povolané občany nasazovali za potřeby množství a řídili se tím, že „kvantita je někdy kvalitou sama o sobě“. Nyní Rusové doufají v úspěšný výcvik a kvalitnější bojové jednotky. „Tipoval bych, že Rusové v tomto ohledu čekají posily,“ dodal akademik.

Bělorusko je opět v posledních dnech skloňované s ohledem na jeho možné aktivní zapojení do války na Ukrajině. To je nicméně podle Ludvíka velice málo pravděpodobné.

„Tím, že v Bělorusku probíhá výcvik ruských sil, je nežádoucí tu zemi vtáhnout do války. Nabízí Rusku zázemí pro výcvik. Rusku kvůli tomu, jakým způsobem se na začátku války postavilo k jejímu vedení, chybí instruktoři, kteří by mohli cvičit nově mobilizované vojáky,“ vysvětlil Ludvík. „Snaží se to ‚polepit‘, aby na jaře mohli část síly využít efektivněji. Do té doby, než je vycvičí, tak se spíš potřebují bránit,“ mínil.

Zásoby zbraní

Rozporuplné informace se rojí i kolem ruských dodávek zbraní. Na jedné straně jsou prý ruské sklady téměř prázdné, na druhé straně jsou zásoby dostatečné, zejména pokud jde o starou ruskou techniku.

Moskva se navíc snaží doplňovat, jak jen to jde a shání si „sponzory“. Kontaktuje proto státy jako Írán nebo Severní Korea. Oslovení těchto dvou zemí z Ludvíkova pohledu dává smysl, protože ani jedna z nich nemá ráda Spojené státy, natož Západ.

23:06

Už na konci roku by Rusové mohli mít problém s nedostatkem munice, myslí si vojenští experti

Číst článek

„Jsou to země, které se posledních 30 let připravovaly na americkou invazi, zatímco většina světa žila v míru a v tom, že žádnou válku nepovede,“ poznamenal k tomu bezpečnostní expert. Proto má Severní Korea připravené velké množství děl, které soustředí kolem demilitarizované zóny a také disponuje značným objemem munice, kterou může Rusku nabídnout. Podobnou službu nabízí také íránské drony.

Nabízí se ale také možnost sáhnout do rezerv vlastního obranného průmyslu a jeho expanze. „O ruské mobilizaci se mluví z hlediska živé síly, ale společně s tím dal Putin velice silné až bezprecedentní pravomoci ministerstvu obrany vůči průmyslu. Může mu nařídit, co má dělat,“ řekl pro iROZHLAS.cz Ludvík. Doplnil, že zároveň zůstává zahaleno tajemstvím, v jakém množství jsou Rusové schopni vyrábět.

Civilní průmysl dle jeho slov upadá, což může být v důsledku západních sankcí, ale také to lze vysvětlit tím, že je mnohem více zaměstnán zbrojní průmysl.

Putin jako symbol

Kremelské špičky podle odborníka na Rusko příliš nekomentují, kam se ubírá válka na Ukrajině, nepřiznávají neúspěch. Místo toho „reportují o každé dobyté vesnici, jako kdyby dobyli Paříž,“ glosoval Svoboda. Realita je jiná, přesto se ruská veřejnost dozvídá pouze, že armáda se na Ukrajině brání a že probíhá výcvik mobilizovaných.

Ruský prezident Vladimir Putin v uplynulém týdnu zrušil veřejná vystoupení. Proč? Svoboda nabyl dojmu, že se možná vyplňují zvěsti o tom, že Putinův zdravotní stav není ideální. Vysvětluje si to i tím, že nezrušil pouze politické projevy, ale i třeba vystoupení před hokejovým zápasem.

„Dává mi to daleko větší logiku, než že by se on sám bál něco komentovat. Dřív si totiž poradil i se zdánlivě nepříjemnými otázkami na tiskových konferencích. Má na to tým, který mu poradí, jaká odpověď bude vypadat co nejlépe. Navíc jsou otázky předem vybírané,“ objasňoval akademik svůj pohled.

Ohrožena podle Svobody pravděpodobně není pozice Putina coby vládce v Kremlu. Nemyslí si, že by ho někdo z oligarchů nebo silových složek chtěl nahrazovat. „V tuto chvíli potřebují Putina jako prezidenta, jako důležitou osobu nebo jako symbol. Bez něj by nastaly otázky, kdo má vládnout. Neříkám, že by to zastavilo válku na Ukrajině, ale Rusy by to znejistělo,“ vysvětlil.

Pro ruské udržení stability nyní bude výhodné zachovat stav, jaký je. Nejen na politické scéně, ale i na bojišti. „Rusko spoléhá na to a věří, že jeho vytrvalost z hlediska vedení války je větší než vytrvalost Západu. Předpokládá, že Západ v nějaké chvíli na Ukrajinu buď zatlačí, aby dojednala nějaký kompromis, anebo už nebude schopen a ochoten za tu cenu poskytovat podporu. Zvlášť ve chvíli, kdy Západ nabude dojmu, že není ohrožena demokracie, ale bude to o tom, jestli má Ukrajina kontrolovat zapadlé město na Donbase,“ zamýšlel se nad východisky Ludvík z katedry bezpečnostních studií.

„Aktuálně to vypadá, že Rusko i Ukrajina jsou přesvědčeny, že dokážou dosáhnout lepších úspěchů na bojišti nebo aspoň lepšího, než by dosáhly v rámci jednání, s ohledem na požadavky druhé strany,“ uzavřel pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít