Odchod z eurozóny by se některým zemím vyplatil, tvrdí američtí analytici
Řecko nemusí být prvním státem, který vypadne z eurozóny. Analytici Bank of America přišli s detailní zprávou, podle níž jsou na obzoru další dva kandidáti. Návrat k původní měně se prý vyplatí spíše Itálii a Irsku.
Analytici Bank of America pro své výpočty sáhli po cost-benefit analýze, tedy srovnání ceny, kterou stát platí za členství, a výhod, které z toho členství plynou. Pro Itálii a Irsko srovnání nevyšlo moc dobře. Itálie bude podle analytiků schopná větší konkurenceschopnosti a hospodářského růstu mimo eurozónu.
Itálii trápí vysoké dluhy. V pátek navíc ratingová agentura Moody's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti země o dva stupně na Baa2. Výhled do budoucna je negativní. Finanční krize podle agentury neúnosně zdraží půjčky státu, za vyšší riziko mohou hlavně problémy v Řecku a Španělsku. Důsledkem těchto problémů je třeba i očekávaná vysoká nezaměstnanost v Itálii.
Itálie je přitom třetí největší ekonomikou eurozóny. Německo, které se snaží eurozónu zachránit, by ale s jejím případným odchodem nemohlo nic dělat.
Nedávno se objevila zpráva, že by se eura mohlo vzdát dokonce i Finsko. Finská vláda něco takového okamžitě vyloučila, ale srovnání s okolními státy se nabízí. Norsko je úspěšná ekonomika s nerostným bohatstvím, Švédsko mělo do eurozóny vstoupit, ale v nejbližší době se tak podle všeho nestane.
Americký ekonom Nouriel Roubini spekuluje, že Finsko by se odchodem zbavilo nákladů za členství v unii. Příspěvky do záchranných fondů jsou vyčerpávající. Země by tím omezila i obchodní ztráty, které by přinesl případný rozpad eurozóny. Některé neoficiální odhady tvrdí, že Finsko by při setrvání v eurozóně ztratilo 10 - 15 procent HDP.