Spolek s vazbou na ukrajinské separatisty vydal knihu u nakladatelství KSČM. To spolupráci popírá
Řada spolků, které spolupracovaly před válkou s ukrajinskými separatisty, utlumila po ruské invazi svou aktivitu. Ne tak Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky Jaromíra Vaška, který zaujal jako údajný „pozorovatel“ během pseudoreferend na okupovaném východě Ukrajiny. Jeho spolek v prosinci ohlásil vydání nové knihy pohádek u komunistického nakladatelství Futura. To ale jakoukoliv spolupráci, vazbu na spolek odmítá.
„Tato kniha je dalším příspěvkem Společnosti přátel Luganské lidové republiky (v češtině správně Luhanské – pozn. red.) a Doněcké lidové republiky k rozvoji česko-donbaských kulturních vztahů. Seznamuje české čtenáře s literaturou Donbasu, konkrétně s díly mladých autorek z LLR. Prezentace a křest knihy se uskuteční v lednu v nakladatelství Futura v Praze,“ napsala na svých stránkách před koncem roku „Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky“ s odkazem na knihu pohádek, která vyšla u nakladatelství Futura.
Spolek s vazbou na ukrajinské separatisty? ‚Snaží se budit dojem, že nepodporují ozbrojenou složku‘
Číst článek
Jde o spolek, který na sebe upoutal pozornost především v souvislosti se světem neuznávanými referendy o možném připojení východoukrajinských regionů k Rusku v říjnu 2022. Těch se totiž zúčastnil i předseda spolku Jaromír Vašek, který při nich vystupoval jako „mezinárodní pozorovatel“, jak ho ve svých reportážích titulovala ruská státní agentura TASS. Vašek se pak proti tomuto ohradil, když na stránkách komunistického svazu mládeže uvedl, že celá situace vznikla tak, že neporozuměl otázce novináře.
Oficiální vazby ale komunisté se spolkem nikdy nepřiznali, ačkoliv sám Vašek dopisoval do jejich stranického tisku Naše pravda. A nejinak je tomu i tentokrát. Ačkoliv spolek na svých stránkách píše o knize jako o „dalším příspěvku Společnosti přátel LLR a DLR k rozvoji česko-donbaských kulturních vztahů“ a Vašek sám jezdí knihu na setkání pořádaná KSČM představovat, nakladatelství jeho podíl na vydání knihy a jakékoliv vazby odmítá.
„Naše nakladatelství žádnou knihu ve spolupráci se spolkem Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky nevydalo. Nejsem si ani vědom, že by to bylo uvedeno na jakémkoli místě vydané knihy. Naše nakladatelství zároveň nemá se spolkem uzavřenu žádnou smlouvu o vydání knihy ani jinou,“ napsal předseda představenstva nakladatelství Futura a místopředseda KSČM Ludvík Šulda.
Na dotaz, zda si tedy spolek přivlastňuje knihu neprávem a zda se proti tomu plánuje nakladatelství nějak oficiálně ohradit, reagoval už Šulda jen krátce. „Jak popisuje knihu Spolek na svých webových stránkách, je čistě jeho věcí. Nečetl jsem to, jejich stránky nesleduji,“ odepsal. Přitom se na sociálních sítích pochlubil fotografií „s hlavním iniciátorem sbírky pohádek a jejím překladatelem Jaromírem Vaškem“ ze křtu publikace.
Podobně odtažitě reagoval také mluvčí strany Roman Roun. „Komunistická strana Čech a Moravy nemá žádnou přímou vazbu na vámi jmenovaný spolek,“ distancoval se od Vaškova spolku s tím, že jde o věc nakladatelství. Přitom ještě v polovině ledna psal další místopředseda KSČM Milan Krajča na sociální síti Facebook o podílu spolku na vydané knize zcela otevřeně a nadšeně.
Zájem bezpečnostních složek
Proč strana vazby odmítá, není jasné. Svou roli může hrát to, že Vaškův spolek figuroval už v roce 2017 ve zprávách o extremismu ministerstva vnitra a ačkoliv je obecně ministerstvem chápaný jako ten méně aktivní, stále je v hledáčku bezpečnostních složek.
Rusko stojí za až stovkou z 500 podezřelých incidentů v Evropě, prohlásil Lipavský
Číst článek
„Pro celou bezpečnostní komunitu v ČR je relevantní kontinuálně a systematicky věnovat pozornost subjektům, které svými aktivitami usnadňují hybridní působení cizích zemí namířených proti České republice,“ vysvětlil mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.
Upozorňuje, že význam „regionálně zaměřených spolků“ s vazbou na ukrajinské separatisty postupně upadá. „Rusko-ukrajinský konflikt je v současnosti prokremelskými subjekty nahlížen spíše globální než regionální optikou,“ vysvětlil.
Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky vznikla v roce 2016. Navenek působí spolek skrze stránky Donbas.cz, na které přispívá svými reportážemi pod svým jménem už pouze předseda spolku Vašek. Ten pobývá většinu času na východní Ukrajině. Dříve přidával pravidelně fotografie na své sociální sítě.
Policie prošetřuje tweet aktivistky Liskové, která vyzývala k ‚deukrajinizaci a denacifikaci Česka‘
Číst článek
Podle publikovaných článků, kterými se snaží život na okupovaných územích idealizovat, pobýval například v poslední době i v Ruskem obsazeném Mariupolu. Předmět Vaškových zájmů ale zůstává stále stejný. Jsou jim donbaské děti, které často fotografuje, pořádá s nimi setkání a na tamních školách besedy.
Podle poslední členské schůze má spolek jen tři členy a na účtu zhruba 90 tisíc korun. Jak před dvěma lety tvrdil pro server iROZHLAS.cz jeho bývalý člen Nikola Čuřík, cíle spolku byly vždy kulturní a humanitární. A k tomu sloužily i jeho finance – například za ně měl spolek nakupovat vybavení pro školy v Ruskem okupované části Luhanské oblasti či financovat nákup nových oken do škol.
Vše ale změnila plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu, kdy se Čuřík s předsedou spolku Vaškem rozešel právě kvůli názoru na ruský vpád. „Nemá ani nepřátelský, ani přátelský postoj k té ruské invazi... On to prostě ignoruje. Já to ignorovat nemůžu. Pro mě je ta válka, kterou rozpoutal Putin s cílem zničení Ukrajiny, nepřijatelná. Řekli jsme si, že než abychom trávili čas neplodně, že bychom si v těchto věcech nerozuměli, tak že bude lepší, když odejdu,“ vysvětlil tehdy bývalý člen spolku.
Jak už dříve serveru iROZHLAS.cz popsal politolog Miroslav Mareš, spolek by šel zařadit do „prokremelského spektra, které nemusí být nutně vázáno na historickou ideologii, ale které v zásadě kopíruje aktuální politiku Kremlu“. Podle něj předseda spolku Vašek dlouhodobě vystupuje jako jakýsi obhájce samozvaných východoukrajinských republik a od začátku ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 se pohybuje na hraně schvalování invaze.
Důležitá je podle Mareše právě deklarovaná „humanitární činnost spolku“. „Snaží se budit dojem, že peníze, které tam posílají, přímo nepodporují žádnou ozbrojenou složku. Ostatně mají to chytře právně napsané i ve svých stanovách – že podporují lid těch republik,“ vysvětlil.
