Dětí v ústavech by mělo ubýt. Nově se o ně mají starat profesionální pěstouni
Každé malé dítě by mělo vyrůstat v rodině. Ať už té biologické nebo náhradní. Stát chce od příštího roku změnit pravidla sociálně-právní ochrany dětí, aby co nejméně kojenců a školáků končilo za zdmi ústavů. Více lásky a péče podle odborníků děti dostanou od profesionálních pěstounů než od vychovatelek. Náhradním rodinám se navíc v příštím roce zvýší příspěvky na děti a dostanou za opatrování také plat.
„Máme holčičku a dva kluky, z toho jednoho z kojeneckého ústavu. Přijímali jsme ho, když mu byli necelé tři roky,“ popisuje Jana Luhanová velkou rodinu. Štíhlá, vitální žena z Čelákovic u Prahy se před lety s manželem rozhodla vytvořit domov pro chlapce, o kterého se nemohli starat jeho biologičtí rodiče.
„Oni se o něj nezvládali starat. Oba sami prošli ústavní výchovou, nemají žádnou širší rodinu ani model, jak se o dítě starat.“
Chlapec si prý následky odloučení ponese celý život. Jeho pěstouni, kteří na výchovu dostávají příspěvek od státu, se mu proto snaží alespoň nahradit to, co nedostal v prvních letech života.
Právě pěstounská péče je i podle státu jedním z dobrých způsobů, jak nahradit ústavní výchovu. Od příštího roku by se proto měla změnit pravidla v sociálně-právní ochraně dětí.
Podle Miloslava Macely z ministerstva práce a sociálních věcí bude větší tlak na sociální pracovníky:
„Sociální pracovník, který přijímá velmi závažná rozhodnutí, si bude muset předtím opatřit penzum informací, abychom vyloučili ty případy, kdy na základě nějakého intuitivního dojmu dochází k zásahu do rodiny.“
Navíc u každého dítěte by měl být vypracován individuální plán tak, aby v případě změny sociálního pracovníka i ti následující měli přehled o tom, čím dítě prošlo. Navíc nově bude ústavní výchova nařizována jen na dobu určitou, tedy maximálně na tři roky.
Dočasný pěstoun
Postup ministerstva schvaluje také Asociace náhradních rodin, říká předsedkyně jednoho z členských klubů Barbora Jungerová:
„Jsem přesvědčena o tom, po čem křičíme již 20 let. Kojenecké ústavy jsou ne neštěstím z pozice toho, jak je tam o děti postaráno, ale z hlediska toho, co to těm dětem přináší do budoucna.“
Pěstouni by také měli být dobře proškolení lidé, kteří za výchovu dostanou zaplaceno. Zvýší se příspěvky na dítě a nově dostanou náhradní rodiče za výchovu dětí také plat.
„Novou kategorií z hlediska odměňování jsou pěstouni na přechodnou dobu, kteří musí být 24 denně připraveni přijmout dítě. Tito lidé budou zajištěni stálým platem. Odměna se bude pohybovat okolo 20 000 korun hrubého měsíčně,“ popisuje Miloslav Macela.
Profesionální pěstouni budou mít také nárok od státu na podpůrné sociální služby a odbornou pomoc.
Kritici ale namítají, že zejména postižené děti, jen těžko naleznou rodinu. V současné době je v Česku zhruba osm tisíc pěstounských rodin a jejich počet se bude nadále zvyšovat.
