Proč ústavní soudci považují takovou právní úpravu za protiústavní, vysvětlila místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová:

“Tímto ustanovením se tu konstruuje jakási fikce. Ústavní soud dovodil, že v civilních sporech platí dvě základní zásady, zásada dispoziční a zásada projednací, a že tedy fikce jsou v zásadě přípustné jenom ke vztahu ke skutkovým zjištěním, nikoliv k právním záležitostem.“

Olomoucký soud konkrétně řeší případ dlužníka, který podal společně s insolvenčním návrhem také návrh na povolení oddlužení. Na svolanou schůzi věřitelů ale nepřišel a krajský soud prohlásil na jeho majetek konkurz.

Dotyčný se brání, že mu účasti zabránily zdravotní důvody. Jako důkaz předložil potvrzení od praktického lékaře a žádal, aby vrchní soud konkurz zrušil. Olomoučtí soudci pak předložili problém Ústavnímu soudu, protože zákonnou úpravu považují za protiústavní.

Napadená část zákona přesně říká, že pokud se "dlužník bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět".

Podle vrchního soudu je ale zpětvzetí návrhu úkonem, který by měl být plně v dispozici dlužníka. Není prý vhodné, aby soud na základě právní fikce stanovil, že dlužník vzal návrh zpět, přestože to fakticky neudělal.

Renáta Prátová, Zuzana Kopuletá, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít