Nizozemsko není podle soudu odpovědné za masakr ve Srebrenici
Městský soud v nizozemském Haagu zamítl žalobu 2 rodin bosenských muslimů proti nizozemské vládě. Šlo o spoluzodpovědnost Nizozemska za vraždu 8 tisíc civilistů v bosenské Srebrenici, kde nizozemští vojáci působili v mírových silách OSN UNPROFOR.
Nizozemsko nezodpovídá za srebrenický masakr, při kterém v červenci 1995 bosenskosrbské jednotky zavraždily přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Podle soudu není možné hnát k odpovědnosti nizozemský stát za akce jeho kontingentu, který sloužil ve Srebrenici pod velením OSN. Vojáci nedostávali rozkazy od nizozemské armády.
Rodiny, které žalovaly Nizozemsko, tvrdily, že jeho vojáci nečinně přihlíželi deportacím jejich příbuzných a neposkytli jim ochranu. Zůstali podle nich nečinní, když bosenskosrbská armáda obsazovala Srebrenici, donutili lidi, kteří se schovali na základně mírových sil OSN UNPROFOR, její prostor opustit a dokonce pomáhali při transportu žen a dětí do Tuzly. Neozbrojené muže nebránili. Podle právní zástupkyně žalobců tak civilisty vydali nepříteli, což odporuje ženevským konvencím.
Žalující rodiny bosenských muslimů se ještě mohou odvolat. Nemohou ale žalovat OSN, protože tato světová organizace má podle své charty právní imunitu. Žalobu proti OSN z tohoto důvodu stejný soud v Haagu už letos jednou zamítl.
Srebrenický masakr byl v roce 2002 příčinou pádu nizozemské vlády. Tamní kabinet odstoupil kvůli zprávě o masakru ve Srebrenici v roce 1995. V té době v oblasti působící nizozemští vojáci byli podle odborné zprávy málo početní, špatně vyzbrojení a neměli jasně definované pravomoci.
V letech po této tragédii odvolací soud při Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu osvobodil Bosňana Nasera Oriče. Ten byl v době útoků proti Srbům ve Srebrenici, v letech 1992 a 1993, velitelem jednotek v oblasti. Žaloba ho vinila, že nezabránil zločinům proti civilním osobám a žádala 18 let vězení.
Ani Srbsko nespáchalo genocidu - takový je rok a půl starý verdikt Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Nejvyšší soudní instance OSN sice uznala, že konkrétně v Sreberenici v roce 1995 ke genocidě došlo, když bosenskosrbské jednotky popravily tisíce bosenských Muslimů. Za tento krvavý incident ale neodpovídá Srbsko jako stát.
Zato bývalý bosenskosrbský generál Radislav Krstič byl už v roce 2001 shledán vinným zločinem genocidy a odsouzen k 46 letům vězení. Genocidy se Krstič dopustil na bosenských Muslimech právě při masakru ve Srebrenici v roce 1995. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii tehdy vůbec poprvé rozhodl, že bosenští Srbové spáchali ve východobosenském městě genocidu.
