Ústavní soud rozhodne o Lisabonu nejdříve příští úterý
Nejeméně do 3. listopadu si musíme počkat na rozhodnutí ústavního soudu, jestli je Lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Výsledek tak nebude znám do summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.
Jestli ale soudci příští úterý skutečně verdikt vynesou, není zatím stoprocentní. "Stoprocentní to není. Je možné, že si Ústavní soud bude muset ještě vzít delší dobu, ale nepředpokládám to," řekl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
Vláda je nicméně naprosto přesvědčena o souladu evropského dokumentu s českým ústavním pořádkem. Skupina stěžovatelů ale trvá na tom, že jde o problematickou věc.
Generální sekretář Ústavního soudu, Tomáš Langášek a bývalý eurokomisař a současný lobbista, Pavel Telička v pořadu Stalo se dnes.
"My nadále trváme na tom, že předáváme významné pravomoci na úroveň Evropské unie. Nadále trváme na tom, že proces dalšího možného rozšiřování evropských pravomocí na úkor členských států je příliš obtížně kontrolovatelný," řekl po jednání soudu jeden ze stěžovatelů Jiří Oberfalzer s tím, že se senátoři v žádném případě nepokoušejí jednání protahovat.
Námitka na podjatost
Ústavní soud se stížností na soulad Lisabonské smlouvy s českým právním řádem zabývá už podruhé. Tentokrát řeší stížnost devatenácti senátorů. Novinkou dnes navíc byla námitka skupiny senátorů na podjatost předsedy Ústavního soudu a zpravodaje případu Pavla Rychetského.
Podle právníka senátorů Jaroslava Kuby je Rychetský podjatý kvůli tomu, že se před časem setkal s německým velvyslancem Johannesem Haindlem. Plénum Ústavního soudu ale Rychetského vyloučit z projednávání věci odmítlo.
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS), předseda senátu Přemysl Sobotka (ODS), komentátor ČRo Petr Nováček a politolog Lukáš Macek mluvili o jednání Ústavního soudu.
Jednání Ústavního soudu odpoledne pokračovalo závěrečnými návrhy v rozhodování o tom, jestli je Lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem nebo ne.
Dopolední jednání skupina senátorů ještě doplnila o další argumenty - senátoři snesli výhrady nejen proti Lisabonské smlouvě, ale také proti Maastrichtské a Římské smlouvě, které Lisabon od základu změní.
'Pokus o obstrukci'
Doplnění stížnosti senátorů v den projednávání působí na předsedu ODS jako pokus o obstrukci, a stejně jako předseda ústavního soudu Rychetský se i Mirek Topolánek domnívá, že mělo být doručeno dříve.
"Situace je velmi nepříjemná pro naši vládu. Vláda bude čelit nejen tlaku na Evropské radě, ale fakticky všech institucí. Domnívám se ale, že Evropská unie musí mít pochopení pro naše ústavní zvyklosti. V tomto smyslu si nemyslím, že by to dále zhoršovalo naši pozici," je přesvědčen Topolánek.
To, že senátoři svůj návrh ještě znovu doplnili, se nelíbí ani předsedovi KDU-ČSL Cyrilu Svobodovi. I z tohoto důvodu nepovažuje také odročení jednání za velké překvapení.
"Já myslím, že nejvíce by se zasloužili o stát senátoři, kteří podali ten návrh, a mohli by za to dnes dostat vyznamenání, kdyby žalobu stáhli. Protože to, co se zde odehrálo, je jen divadlo obstrukce," řekl Svoboda.
'Neobhajitelný průtah'
Odročení jednání považuje předseda KDU-ČSL za pochopitelné, protože jsou soudci zahlceni novými informacemi. "A jistě rozhodnutí musí řádně odůvodnit," dodal Svoboda.
Nicméně předseda ČSSD Jiří Paroubek také vidí v rozhodnutí Ústavního soudu komplikaci pro jednání Evropské rady v druhé polovině tohoto týdne, kde by se právě státy Unie měly bavit o výjimce z listiny práv, kterou požaduje prezident Václav Klaus.
"S ohledem na summit Evropské rady, ale především s ohledem na fakt, že Ústavní soud se tématem souladu Lisabonské smlouvy s ústavou zabývá již přes rok, považuji tuto liknavost soudu, za neobhajitelný průtah v rozhodování Ústavního soudu," zdůraznil Paroubek.
Překvapivě klidná atmosféra
Prezident Václav Klaus se soudu osobně nezúčastnil. Jeho kancléř Jiří Weigl ale považuje postup stěžovatelů za oprávněný. "Domnívám se, že je velmi podstatné, aby Ústavní soud zevrubně a podrobně posoudil výhrady senátorů. Myslím, že to v žádném případě nelze považovat za obstrukci," podotkl Weigl.
U Ústavního soudu panovala i po odkladu vynesení nálezu překvapivě klidná atmosféra. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle i předseda senátu Přemysl Sobotka (ODS) se shodli, že Evropská unie s až týdenním odložením případu zřejmě počítala.
Sobotka přesto, že není z odkladu soudu nadšen, vítá, že soudci neprojednali návrh narychlo. "Potěšilo mě, že to nevzali horkou jehlou," řekl Sobotka.
Evropská média měla po celý den jednání Ústavního soudu dost vysoko ve zpravodajství, web britské BBC ho držel až do podvečera dokonce jako hlavní světovou zprávu. Lidé, kteří se zajímají o evropské dění ale podle politologa Lukáše Macka nebudou příliš zklamaní z toho, že už dnes z Brna neslyšeli rozsudek.
"Lidé, kteří situaci sledují, tušili, že rozhodnutí dnes nepadne," řekl k tomu Macek, politolog a ředitel evropského studijního programu Pařížského institutu politických věd.
Očekávání v Bruselu jsou podle bývalého eurokomisaře a současného lobbisty v Bruselu PavlaTeličky namířena hlavně k dalšímu postupu Václava Klause. Telička nicméně tvrdí, že v Evropské unii v tomto ohledu panuje optimismus. "Tento pocit přetrvává i v samotném Bruselu," dodal Telička.
