Ceny smetany a další objektivní příčiny. Antimonopolní úřad uzavřel šetření drahého másla
Zdražování másla koncem loňského roku bylo způsobené objektivními příčinami, především růstem nákladů na jeho výrobu. Uvedl to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu. Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.
Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny.
Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zaměřil se na největší mlékárny i na maloobchodní řetězce.
„V případě nedostatku mléčného tuku s ohledem na evropský kontext úřad podotýká, že jde o problém na celém evropském trhu. Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu i ze zahraničí za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů navýšení spotřebitelských cen," uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Průzkum: 61 procent Čechů loni kvůli ceně kupovalo méně potravin. Chtěli by zavést i cenové stropy
Číst článek
Doplnil, že loni se zvýšily i ceny dalších mléčných výrobků, například sýrů.
Podnět na prověření zvýšení cen másla podal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. ÚOHS analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
Máslo dražší o třetinu
„Procentuální navýšení maloobchodních cen v jednotlivých týdnech bylo proměnlivé u všech oslovených obchodních řetězců. Ačkoliv se ceny navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech, naopak ve většině týdnů ze sledovaného období udržovaly obchodní řetězce přibližně stejnou přirážku v rozmezí zpravidla pěti až 30 procent, nebo ji snižovaly,“ řekl mluvčí.
U žádného obchodního řetězce podle něj nedošlo k extrémnímu navýšení obchodní přirážky proti předchozím týdnům. Naopak maloobchodníci se v některých případech snažili udržet ceny na stejné úrovni za cenu záporných marží, řekl Švanda.
Řetězec Okay končí, dluží 700 milionů. Uzavřel kamenné prodejny a podal na sebe insolvenční návrh
Číst článek
V maloobchodu se úřad zaměřil na všechny relevantní řetězce, vývoj nákupních a prodejních cen sledoval u osmi společností, a to Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market, Albert, Globus, Tesco Stores a Tesco Franchise Stores.
Ve výrobě se úřad zaměřil na sedm nejvýznamnějších producentů, ke kterým patří Jaroměřická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Polabské mlékárny, Mlékárna Čejetičky, Lacrum Velké Meziříčí, Olma a Madeta.
Podle zjištění ÚOHS prodávaly mlékárny loni kilogram másla v první polovině roku za zhruba 150 až 175 korun, postupně cenu navýšily ke konci října na 210 až 240 korun, což znamená zhruba o třetinu. V případě čtvrtkilogramové kostky másla je to tedy zvýšení z 37,50 až 43,80 koruny na 52,50 až 60 korun.
„Význam a role tuzemských producentů je omezená, neboť značná část domácí poptávky po másle je v tuzemsku saturována dovozy (v minulém roce přesáhlo množství dovozů 50 procent), v maloobchodě pak hrají značnou roli privátní značky řetězců. Také z těchto důvodů je třeba tržní sílu tuzemských mlékáren hodnotit jako slabší, a to vzhledem ke struktuře výrobního trhu, kterou lze považovat nanejvýš za slabě oligopolní,“ uvedl antimonopolní úřad.
