Češi se vyznají v makroekonomice, nerozumí ale spoření, ukázal průzkum
Pětina české populace by v případě výpadku pravidelného příjmu nevěděla, co dělat. Nedokázala by totiž pokrýt své životní výdaje ani po dobu jediného měsíce. A polovina domácností by bez pravidelného příjmu nevydržela déle než 90 dní. Vyplývá to z průzkumu, který pro ČSOB připravila agentura STEM/MARK.
Finanční problémy mají v Česku především nízkopříjmové skupiny, ale nejen ony. Obecně platí, že největší nouzi o peníze před výplatou mají lidé, kteří jsou nejméně finančně gramotní, v bankovním a finančním sektoru se neorientují, bankovní služby téměř nevyužívají, o svých příjmech a výdajích obvykle nemají přehled a více utrácejí, než spoří.
Lehkovážní muži do 30 let
To ale, jak upozorňuje ředitel Kanceláře představenstva ČSOB Ondřej Škorpil neznamená, že musí vydělávat málo peněz:
„Je určité procento lehkovážných osob, které přestože mají poměrně vysoké příjmy ve srovnání s průměrem populace, tak přesto si nedokážou spočítat tak jednoduché věci, jako jsou celkové příjmy za daný měsíc a celkové výdaje. I tito lidé, kteří si mohou dovolit utrácet, utrácejí víc, než to, co mají k dispozici. Takže bohužel i středněpříjmoví lidé do této kategorie spadají.“
Průzkum agentury STEM/Mark ukázal, že podobně lehkovážných lidí je v populaci v průměru 13 procent, častěji jsou to muži než ženy, většinou ti, kteří ještě nepřekročili třicítku, na druhou stranu ale mají nízké vzdělání a oblast finančních služeb obvykle příliš nesledují.
Více než polovina lidí se orientuje v ekonomických infor,acích
Obecně ale platí, že finanční gramotnost v Česku není extrémně nízká, v oblasti financí a ekonomických zpráv se orientuje 60 procent lidí, upřesňuje ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček, a to není málo.
„Šedesát dva procent lidí je schopno na určité úrovni komunikovat s bankou, chápat, co to pro ně znamená, chápat, že platí nějaké bankovní poplatky, využívat dokonce nějaké investiční a spořící produkty, a nepohybují se v nějakém riziku. Oni jsou schopni využívat to, co bankovní trh a finanční situace na trhu nabízí.“
22 procent populace rozumí finančním záležitostem dokonce výborně. Naopak zcela neznámý je svět financí pro 8 procent lidí.
Žena rozhoduje o dovolené, muž o investicích
Obecně platí, že financím lépe rozumí více vzdělaní a více výděleční lidé a lépe v něm zatím stále excelují muži než ženy, dodává Jan Tuček.
„Pořád ještě tradiční model české domácnosti je, že žena rozhoduje o tom, kam se pojede na dovolenou a co se koupí do domácnosti za nábytek, a muž rozhoduje o tom, co se bude dít s penězi. Nemyslím za co se budou utrácet, protože to většinou dělají ženy, ale pokud jde o investice, bankovní produkty, komunikace s bankou, tam muži v domácnostech hrají dominantní roli.“
Češi znají pojistné produkty…
Prakticky nejlépe se Češi orientují ve dvou hodnocených oblastech, a to v makroekonomice a v pojišťovnictví. Největší přehled mají právě o produktech v oblasti pojištění, což bylo překvapení i pro samotnou ČSOB, která si průzkum nechala zpracovat, dodává Ondřej Škorpil z vedení banky.
„Nás to malinko překvapilo, protože jsme takový výsledek nečekali. Moje interpretace je taková, že pojišťovnictví má v českých zemích poměrně vekou tradici. Sice pojištěnost ještě nedosahuje úrovní typických pro západní Evropu nebo USA, nicméně je relativně vyšší než v ostatních zemích regionu. Z toho vyplývá, že lidé ve větší míře jsou s pojišťovacími produkty seznámeni, vědí, na co je mají, vědí, že když je nebudou mít, tak by mohli mít problém, když například se jim přihodí nějaká škoda. Je asi logické, že v této kategorii mají daleko větší spontánní znalost.
….a orientují se v makroekonomice. Díky krizi
Druhou oblastí, ve které se obyvatelé naší země nejlépe vyznají, je pak řeč makroekonomických čísel. S čím to souvisí, vysvětluje hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
„K dobré orientaci v makroekonomických údajích mohla přispět finanční krize, respektive to, že v určitou chvíli makroekonomie a finanční systém se staly centrem všeho dění, přestala to být na určitou chvíli domácí politika, ale všichni, řekněme domácí běžní občané, začali upírat svůj zrak na Wall Street a na to, co se děje ve Spojených státech, a to si myslím, že do velké míry přispělo k pochopení toho, co je to inflace, co jsou to úrokové míry, jak fungují centrální banky. Krize v tomto udělala určitou službu.“
Klient, který se vyzná, šetří bance práci i peníze
Naopak nejméně lidé rozumí spořícím a investičním produktům a relativně málo se vyznají i v oblasti úvěrů, ukazuje průzkum. Banky se proto chtějí na tyto oblasti zaměřit a své klienty s produkty lépe seznámit.
Přestože by se mohlo zdát, že pro bankovní domy může být výhodné, když klienti jejich finančním produktům úplně nerozumí, samy banky takové tvrzení odmítají.
„Protože to pro banku snižuje rizikovost klientů, dělají fakticky část práce za banku. Posouzení rizika je pro banku poměrně nákladná záležitost a když máte klienty, kteří s vyznají v produktech, ví, co chtějí a rozhodují se konzervativně, tak vám šetří práci a peníze,“ řekl Rádiu Česko Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
