„Proč by naše obec měla financovat školu pro děti, které tu ani nebydlí?“ ptají se někteří ze zhruba 350 obyvatel Oken na Českolipsku. Jiní vidí ve škole, kterou navštěvuje přes 200 žáků z širokého okolí, příležitost k rozvoji. Plán na novou budovu pro druhý stupeň rozděluje vesnici a vyvolal referendum. To nejprve zastupitelstvo zamítlo, rozhodnutí ale zvrátil krajský soud. Hlasovat budou občané v sobotu.

Okna (Českolipsko) 5:00 11. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Lidé tu jsou rozděleni do tří táborů. Ti, co jsou proti škole, ti, co jsou pro školu, a pak ti, kterým to je jedno,“ popisuje situaci v Oknech starostka Květoslava Doubková (nezávislá).

Vesnice mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou přímo v srdci Máchova kraje se může pyšnit jedním unikátem. Zatímco podle webových stránek obce v Oknech celkem žije 310 lidí, do školy sem chodí 232 dětí z širokého okolí.

„To je v jistém smyslu anomálie. Škol, které v dnešních podmínkách dokážou na venkově přitáhnout přes 200 dětí, opravdu není mnoho,“ podotýká spoluzakladatel platformy EDUin Tomáš Feřtek.

Někteří lidé v Oknech jsou ale se školou nespokojení. Podle nich komplikuje třeba dopravní situaci v obci a zatěžuje obecní rozpočet. Nespokojenost vytryskla ve chvíli, kdy zastupitelstvo loni v únoru zadalo vypracování architektonické studie za 128 tisíc korun, aby zjistilo možnosti stavby a financování nové budovy pro druhý stupeň.

V současnosti se totiž druhý stupeň školy nachází v pronajatých prostorách bývalé místní hospody. „Roky byla prázdná. Podařilo se nám získat díky sbírkám skoro milion korun a za to proběhla rekonstrukce prostor,“ popisuje ředitelka školy Iveta Myšková.

„Pro školu to ale není žádná jistota, nájem máme slíbený zhruba na pět let. I proto zastupitelé sami přišli s tím, že když je škola úspěšná a daří se jí, bylo by dobré se o ni postarat, aby tu bylo jisté zázemí pro děti druhého stupně. Atmosféra je ale vypjatá,“ doplňuje necelý týden před klíčovým místním referendem o tom, zda obyvatelé s takovou stavbou souhlasí, nebo ne.

Šestá nejbohatší malá obec

Podle místních se spor rozhořel krátce poté, co zastupitelstvo schválilo objednání zmíněné architektonické studie. O měsíc později totiž starostka Doubková nechala v místním obecním zpravodaji výjimečně otisknout „příspěvek od občana“.

„Ptám se: je to potřeba?? Vzdělání druhého stupně v tomto regionu je velmi dobře zajištěno a vyřešeno, a to v základní škole Doksy již přes šedesát let,“ píše autorka dopisu podepsaná jako J. Jarešová.

„Naše obec není tak bohatá, aby mohla financovat školu. Provoz stojí nemalé peníze, které se nemohou investovat do velmi potřebných akcí v naší obci. Chybí chodníky, silnice atd.,“ tvrdí občanka, která navrhuje petici, ve které by měl každý občan projevit svůj názor.

Náklady na provoz školy byly jedním z hlavních argumentů jejích odpůrců. Ti si stěžují, že obec financuje vzdělávání dětem, které z většiny ani v Oknech nežijí. Většina jich dojíždí z okolních obcí, některé i z Kokořínska nebo dokonce z Prahy.

Ve skutečnosti ale obec z tak vysokého počtu žáků oproti počtu obyvatel významně profituje. V současnosti totiž obce od státu získávají v rámci rozpočtového určení daní do obecního rozpočtu necelých 20 tisíc korun ročně za každého žáka, který navštěvuje obcí zřizovanou mateřskou nebo základní školu, bez ohledu na jeho místo trvalého bydliště.

Podle loňské studie EDUin je v takovém systému provoz školy pro obce v drtivé většině minimálně neztrátový, a to i se započtením příspěvku obce na školní náklady na jednoho žáka.

Z této analýzy vyplynulo, že Okna jsou díky popularitě místní školy mezi malými obcemi do osmi tisíc obyvatel jednou z nejbohatších. Z rozpočtového určení daní v roce 2023 získal obecní úřad v přepočtu na obyvatele 31 444 korun, což Okna mezi malými obcemi řadí na šesté místo v celé České republice. Vzhledem k neustále rostoucímu počtu žáků se navíc dá očekávat, že toto číslo bude za rok 2024 vyšší.

„Finanční přínosy tam jsou, hlavně v posledních letech, kdy došlo k navýšení žáků a navýšila se i částka na žáka,“ potvrzuje starostka Doubková. „Díky tomu nám v rozpočtu zůstává víc peněz, se kterými nakládáme podle potřeby – třeba na opravu silnice nebo chodníku v obci,“ popisuje a vyvrací tak původní poznámku pisatelky Jarešové o tom, že provoz školy údržbu komunikací naopak znemožňuje.

Cesta k referendu

I díky finančním přínosům má tak škola většinovou podporu zastupitelstva a zadaná studie má zejména přiblížit, zda by bylo možné postavit škole druhou budovu na rozlehlé školní zahradě a pak také, jak na takovou stavbu získat finance.

Toho se obává starostka Doubková, která není tak hlasitou podporovatelkou stavby jako jiní členové zastupitelstva. Podle ní obec na stavbu, jejíž náklady se dají očekávat v řádu desítek milionů, nemá peníze, a to ani pokud by většinu nákladů pokryly dotace. Zadlužit obecní rozpočet prý nechce.

„Za období, kdy jsem byla starostka, se dělala kanalizace a to také byla obrovská částka. Tehdy jsem se se školou domluvila, aby do rozpočtu šly nezbytné výdaje a jako obec jsme vyšli bez dluhů. Přitom to stálo více než třicet milionů,“ namítá současná zastupitelka a bývalá starostka Oken Eva Müllerová (nezávislá).

Strůjci referenda se ale stavby přesto obávají. Proto na podzim oslovili místní s peticí, kterou podepsalo 97 občanů. Ta požaduje vyhlášení místního referenda ve třech otázkách, které se týkají školy, kanalizace a obchvatu.

Velmi brzy ale zastupitelstvo poukázalo na to, že stavbu obchvatu referendum ani fakticky zvrátit nemůže. V otázce kanalizace se zase ukázalo, že případné vypovězení smlouvy by znamenalo významné zvýšení nákladů pro obec.

Zastupitelstvo toto referendum nejprve odmítlo mimo jiné i proto, že by podle něj mohlo obec finančně poškodit. Iniciátoři se ale následně obrátili na krajský soud, který rozhodnutí zastupitelstva zvrátil a místní referendum vyhlásil na sobotu 15. února.

„Studie o možnostech stavby bude hotová až někdy v březnu nebo v dubnu,“ namítá ředitelka školy Myšková. „Teď se bude hlasovat o něčem, co ještě vůbec nemáme na stole. O skutečné výstavbě se ještě ani nemluví,“ říká.

S tím souhlasí i Tomáš Feřtek z EDUinu. „V Oknech de facto nerozhodují o tom, jestli tu budovu budou, nebo nebudou stavět. Oni k tomu totiž nemají ještě vůbec žádné podklady. Měli by mít třeba už vypracovanou tu studii, pak se bavit o možnostech financování a co by to mohlo pro obec znamenat. Teď ale rozhodují čistě naslepo. Fakticky podle mě rozhodují spíš o tom, jestli vůbec školu v obci chtějí, nebo ne,“ hodnotí.

Sám se byl v Oknech podívat, minulou středu se zúčastnil obecní diskuse v souvislosti s referendem. „Padlo tam, že si někdo nemyslí, že je škola dobrá, a proto dal své děti jinam. To je v pořádku, máte na to právo, ale proč byste totéž právo ubíral rodičům, kteří vozí děti právě do Oken?“ ptá se.

Někteří lidé totiž kritizují „alternativní“ způsob výuky. Učitelé zde kombinují slovní a známkové hodnocení, často s dětmi vyjíždí na poznávací exkurze a v budově není klasický školní zvonek.

„Lidé se ale soustředili hlavně na to, jestli není rozumné investovat do něčeho jiného. Jeden z hlavních odpůrců, pan Jareš, namítá, že je to plýtvání penězi a že stát vybudoval kapacity pro děti jinde,“ podotýká Feřtek.

Stejný případ

Obce a kraje dostanou 11 miliard na nepedagogy a neinvestice. Financování zřizovatelem kritizují odbory

Číst článek

V minulosti se s podobnými případy setkal, ačkoliv je neprovázely takové rozepře. „Úplně identický příběh se stal před téměř deseti lety v Chotýšanech na Benešovsku. Škola byla v bývalé hospodě, ale podařilo se ji rozvinout, získat zájem rodičů, a nakonec se obec rozhodla na školní zahradě podobným způsobem postavit budovu pro druhý stupeň,“ popisuje Feřtek.

V Chotýšanech žije něco přes 600 lidí, škola ale oslovuje rodiče dětí z okolních vesnic i měst. Zastupitelstvo, které před deseti lety stálo před podobnou otázkou, do stavby budovy jít nechtělo. Po volbách se ale nové vedení obce rozhodlo do stavby pustit.

„Byl to pro nás velký risk. Nás obecní rozpočet byl asi 5,5 milionu a stavba vyšla zhruba na dvacet milionů. Dostali jsme sice dotaci, ale i přesto jsme si museli brát úvěr na zhruba šest milionů korun. Měli jsme z toho samozřejmě strach,“ hodnotí současný starosta Chotýšan Bohuslav Kovář.

„Dnes ale musím říct, že bych do toho šel znovu. Obec to oživilo a pozitiva určitě převážila,“ říká. Nová a větší budova totiž přilákala nové žáky a to pak znamenalo také příjem do rozpočtu obce.

„Letos v březnu budeme úvěr doplácet a musím říct, že jsem opravdu spokojený,“ uzavírá starosta Chotýšan.

Raději domov důchodců

Hlavní iniciátor referenda Jaroslav Jareš, syn autorky „příspěvku od občana“ z loňského obecního zpravodaje, situaci původně komentovat nechtěl. „Pan Jareš je už úplně naštvaný, už se ani vyjadřovat nechce,“ řekla starostka Doubková.

V Česku bylo letos víc než tisíc stoletých lidí. Česká populace stárne, poukazují demografové

Číst článek

Nakonec se ho serveru iROZHLAS.cz podařilo dostihnout. Podle jeho slov jde hlavně o generační problém. „Chceme tady budovat něco pro děti, ale zavíráme oči před seniory. Vždyť se nás rodí málo. Dětí je čím dál míň a v takovou chvíli by se debata měla utnout a říct, že nepotřebujeme školu, protože každá druhá lavice bude prázdná,“ namítá Jareš s tím, že děti mohou na druhý stupeň přecházet do školy v Doksech.

„Já vidím příběhy zoufalých seniorů, kteří jsou sami doma a potřebují podporu. Společnost se k tomu staví špatně. Ta podpora by měla prostě jít úplně jinam. Za dvacet let budeme hrozně překvapení, že nemáme kam umístit seniora,“ tvrdí.

Zastánci školy ale oponují s tím, že taková debata je v současnosti bezpředmětná. „Na domov důchodců nemáme pozemek, nemáme zaměstnance, nemáme ani nikoho, kdo by se tomu aktivně věnoval. Nemáme vůbec nic,“ tvrdí Karel Horčík, jehož děti do školy chodí a který v reakci na referendum založil občanské sdružení Platforma Okna.

Škola podle něj má vlastní pozemek, na kterém by se mohlo stavět, aktivní vedení i dostatek angažovaných pedagogů. Argument ohledně zátěže pro obecní finance se navíc z obecní debaty postupně vytrácí.

Výsledek referenda si ale přesto nikdo netroufne odhadovat. „Bude to natěsno. Jsou tady jak příznivci školy, tak i odpůrci. Myslím si, že budou rozhodovat jednotlivé hlasy,“ míní zastupitelka Müllerová.

„Myslím si, že zanikne pro neúčast,“ konstatuje autor referenda Jareš. „Ale řeknu vám to úplně otevřeně. Kdyby se napsala reportáž o seniorech, jak sedí sami v zimě doma a nikdo za nimi pět dní nepřijde, podpořil bych to daleko víc než výstavbu školy pro rozmazlené rodiče,“ uzavírá.

Miroslav Harant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít