Landovský: Ukrajina těžko drží frontu, je nutné něco udělat. Trumpův mír na sílu má dnes svou váhu
Donald Trump chce spolupracovat s Vladimirem Putinem na ukončení války na Ukrajině. Plánuje setkání v Saúdské Arábii nebo návštěvu Moskvy a Washingtonu. Po telefonátu s Putinem řekl, že členství Ukrajiny v NATO nepovažuje za praktické. O jednání informoval ukrajinského prezidenta. „Spojené státy chtějí působit nestranně a přizpůsobit se oběma stranám,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institutu.
Zkušený zpravodaj BBC v Rusku Steve Rosenberg říká, že už jenom telefonát s Trumpem je pro Putina diplomatické vítězství. Je zásadní, že po třech letech Putinovy izolace ohlašuje americký prezident vzájemné návštěvy?
Ano, ale není to nic, co by ostatní nemuseli čekat. Donald Trump vyhrál prezidentskou kampaň s tím, že válku na Ukrajině velice brzy zastaví. Lidé se tomu smáli. Myslím, že už se teď přestávají smát a vidí, že úvodní gambit bude vstřícný jak vůči agresorovi Rusku, tak vůči oběti Ukrajině.
Jakub Landovský, bývalý velvyslanec České republiky při NATO a šéf středoevropské pobočky Aspen Institute
Vzhledem k tomu, jakou roli hraje Amerika v pomoci Ukrajině, na to ukrajinský prezident nereagoval automatickým odmítnutím. Takže jednat se pravděpodobně bude.
Ministři zahraničí Španělska, Francie a Německa reagovali slovy, že nelze přijmout žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Kyjeva a Evropy. Bude to Evropě co platné?
Bez Kyjeva se hnout nelze. Jenže Kyjev je závislý na pomoci a ta je převážně ze Spojených států, byť se podíl evropské pomoci navyšuje. Za tři roky usilovné snahy je výsledek války takový, že Ukrajina v tuto chvíli těžko drží frontu a je nutné něco udělat.
Největší otázkou je evropská zahraniční politika. Pokud Evropa bude schopná přispět do budoucího bezpečnostního aranžmá, tak by měla u toho stolu být.
Ale Evropa zatím nedokázala reagovat na základní determinanty nového uspořádání – tedy 5 procent svého HDP na obranu. Pokud chce být u stolu, musí najít peníze na garantování budoucího příměří pomocí svých vojáků, a to v docela velkém počtu.
Trump telefonoval se Zelenským. Ukrajinský prezident v něm poděkoval za zájem o dosažení míru
Číst článek
Jediná šance je najít si vztah k novému uspořádání, ve kterém se Amerika věnuje více Číně – a Evropa se bude muset věnovat více Rusku.
Nový světový řád
Má v kontextu telefonátu mezi prezidenty Trumpem a Putinem ještě váhu to, že krátce po uvedení do úřadu Trump hrozil Rusku vysokými cly, když Moskva neuzavře dohodu o míru s Ukrajinou?
To má pořád relevanci. Trump vyzýval ke krokům, které povedou ke snížení cen fosilních paliv, což Rusko samozřejmě bolí.
Tlak k uzavření dohody ze strany Spojených států je velice komplexní, ale v tuto chvíli ten narativ je: pojďme se přizpůsobit oběma stranám, přistupujme nepředpojatě a začněme nějaká jednání. Ta se mají odehrávat v Saúdské Arábii.
Evropa nabízí co? Řeknu to takzvaně naplacato. Mír skrz sílu, o kterém hovoří Trump, sice může být amorální a pragmatický, ale má v dnešním světě daleko větší váhu než mír skrze moralizování bez síly. To byl evropský přístup k zahraniční politice v posledních deseti patnácti letech.
Porošenko uvedl, že na něj Kyjev uvalil sankce. ‚Zelenskyj zasadil kolosální ránu vnitřní jednotě,‘ řekl
Číst článek
Kreml ale také uvedl, že nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného území, které obsadili Ukrajinci v Kurské oblasti. O jakých podmínkách příměří se pravděpodobně bude vyjednávat?
Z těchto úvodních, protichůdných vyjádřeních je to těžké říct. Ten úvod je vždy u Spojených států a asi i nově ze strany ostatních aktérů nadnesený, bombastický, v něčem překvapující. Ale skutečné jednání je dojednáno, až je dojednáno. Jsou to takové úvodní pozice, které se budou během jednání měnit.
Co je samozřejmě viditelné, je, že světový řád, který umíral poměrně dlouho a bolestivě, je dnes už úplně irelevantní.
Evropská zodpovědnost?
Americký ministr obrany řekl, že nevidí jako reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014. Mluví o přítomnosti zahraničních jednotek na ukrajinském území, ovšem ne amerických a ani těch, které by byly součástí NATO. Jakou představu o takových případných garancích má Evropa?
On vyzývá Evropu k tomu, aby přijala svůj díl zodpovědnosti a nasadila tam nějaké síly bez Spojených států. Spojené státy chránily Evropu masivním nasazením vojáků po celou studenou válku. Na začátku této éry bylo v Evropě 300 až 400 tisíc vojáků, pak se to snižovalo.
Prezident Trump bude na začátku chtít, aby Evropa řekla: Ano, je to převážně problém evropské bezpečnosti a my se budeme zodpovědně podílet na nasazení našich vojáků. Pozor, ne pod hlavičkou NATO.
Ukrajinská tajná služba odhalila ve svých řadách vysoce postaveného zrádce. Posílal informace Moskvě
Číst článek
Jako Evropané v tom budeme muset hrát daleko větší roli a Spojené státy se toho se svými vojáky na místě nebudou účastnit.
Další důležitá věc je, že Trump potvrdil nukleární garance Severoatlantické alianci, protože Evropa spoléhá na americký jaderný deštník. Řekl, že chce budovat bezpečný svět v NATO a že NATO bude hrát obrovskou roli v 21. století a dál.
Rusko ale bude jednoduše více evropský problém a Čína bude daleko více americký problém. K tomu směřovala prohlášení Spojených států posledních deset patnáct let. Akorát to v Evropě nikdo nechtěl slyšet.
