Česko je rájem brownfieldů. Nevyužité areály zabírají třikrát větší plochu než Plzeň
Opuštěné tovární haly, sklady nebo nákupní centra. Česko by se mohlo označovat jako země brownfieldů, tedy nevyužívaných zemědělských nebo průmyslových areálů. V Česku jich je tolik, že by zaplnily třikrát větší plochu, než jakou zabírá krajské město Plzeň. Vyplývá to z analýzy projektu Česko v datech. Mezi nejznámější patří třeba bývalá Zbrojovka Brno, areál textilky Vlněna v Brně nebo v Praze bývalé ČKD ve Vysočanech.
Celkem 11 tisíc území, která se mohou označit jako brownfield, zabírá podle odhadu analýzy až 38 tisíc hektarů. Mohou to být bývalé tovární haly, sklady, průmyslové objekty, obytné a administrativní budovy, někdejší vojenské prostory, opuštěná nákupní centra nebo nevyužívané stavby dopravní infrastruktury.
Česko by se mohlo označovat jako země brownfieldů, tedy nevyužívaných zemědělských nebo průmyslových areálů. A takových je v Česku tolik, že by zaplnily třikrát větší plochu, než jakou zabírá krajské město Plzeň.
Brownfieldy ve speciální databázi sleduje státní agentura CzcechInvest.
„Mapuje a identifikuje brownfieldové lokality, které by se případně hodily pro realizaci investičních projektů. Nabízíme je potenciálním investorům, ale až poté, co ověříme správnost a úplnost údajů o jednotlivých brownfieldech, a hlavně pouze pokud k tomu máme souhlas vlastníka. Vedle ekologické zátěže jsou totiž častým problémem těchto lokalit právě i nevyjasněné vlastnické vztahy,“ říká mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
I proto je databáze rozdělená na neveřejnou a veřejnou část. Do ní mohou lidé nahlédnout na webových stránkách CzechInvestu. „Z této části jsou také brownfieldy nabízeny potenciálním zájemcům z řad investorů. V ní je nyní 489 záznamů, nejvíce v Libereckém kraji, nejméně v Praze,“ doplňuje Menclová.
Právě v Praze by se území brownfieldů mohlo podle senior manažera společnosti Deloitte Michala Melče úspěšně využívat k přestavbě na byty.
„Nejrůznější čísla říkají, že v Praze je něco mezi tisícem až 1,5 tisícem hektaru, které leží ladem.“ Praha přitom ve strategickém plánu počítá do roku 2030 s přírůstkem mezi 90 až 120 tisíci novými obyvateli.
Nově příchozí budou hledat bydlení a využití brownfieldů by znamenalo, že by kvůli novým domům nemusela ustupovat z města zeleň. Ostatně už vznikají developerské projekty, které počítají právě s přeměnou průmyslových areálů nebo územím kolem železničních tratí. Větší zájem o rekonstrukce starších objektů zaznamenávají i stavební firmy.
Pokud jde o brownfieldy, případný stavitel se často musí vypořádat s ekologickou zátěží a opravit nebo odstranit původní budovy. Na druhou stranu ale stavba nezabere žádnou volnou půdu. Příkladem proměny nevyužívaného pozemku je třeba stavba pražské O2 areny, která je na místě bývalé továrny ČKD Lokomotivka.
