Česko loni snížilo dovoz ruského plynu na čtyři procenta. Do budoucna chce být nezávislé úplně
Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po úterní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.
Hlavním tématem úterní bilanční návštěvy premiéra na ministerstvu byla energetika, ceny elektřiny a plynu a omezování tuzemské závislosti na Rusku. Česko i celá Evropa v této věci podle Fialy zažehnaly hrozbu nedostatku plynu, což se už začíná projevovat na trhu. „Přesvědčili jsme trh, že zimu zvládneme, a proto klesají ceny energií,“ řekl Fiala.
Ke snižování cen podle něj přispěly také úspory ve spotřebě, která v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. To se projevuje i v zásobách plynu. V tuzemských zásobnících je podle premiéra v současnosti přes 2,6 miliardy metrů krychlových plynu, což znamená jejich naplněnost ze 74 procent. To je podle premiéra pro toto období ve srovnání s předchozími roky dosud nejvyšší stav.
Současný pokles ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu se bude v cenících odběratelů podle premiéra projevovat postupně. Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle něj nyní snaží vytvářet co nejvíce přehledné prostředí, které by mělo přispět k přiměřenému zohlednění nižších cen surovin v cenách pro zákazníky.
Obnovitelné zdroje
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) bude ministerstvo pokračovat k krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. V této souvislosti připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na 40 procent spotřeby.
Premiér Fiala jednal v Berlíně s kancléřem Scholzem. Tématem byla obranná i energetická spolupráce
Číst článek
Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než polovinu tuzemské spotřeby. S tím souvisí i snaha o úplné omezení dovozu plynu z Ruska.
Spolu s tím chce stát omezit i závislost na ruské ropě. V současné době do země proudí asi polovina zásob ropy z ruského ropovodu Družba, druhá polovina zásob teče ropovodem IKL z Německa, který je napojen na ropovod TAL z Itálie. Do budoucna chce Síkela ruskou část nahradit navýšením dodávek ropy z ropovodů IKL, respektive TAL.
Tématem jednání Fialy na ministerstvu průmyslu a obchodu byl také další rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů. K tomu ministerstvo podle Síkely připravuje některá další opatření, která by měla dál usnadnit využívání obnovitelných zdrojů, a snižovat tak závislost na fosilních palivech.