ČSÚ: Krizi nejlépe zvládaly soukromé firmy, nejhůře státní sektor
Český statistický úřad zveřejnil bilanci, jak hospodářská krize zasáhla české firmy, instituce i domácnosti. Prezentuje v ní změny, ke kterým došlo ve zmíněných sektorech v období let 2008 a 2009. Ze zprávy vyplývá, že krizi nejlépe čelily soukromé firmy, nejhůře státní sektor. Poměrně pozitivního výsledku firmy ale dosáhly za cenu výrazného omezení nákupů, investic i ochoty brát si úvěry.
Při hodnocení následků hospodářské krize se ČSÚ podle analytičky Drahomíry Dubské zaměřil na jedné straně na výkonové charakteristiky jednotlivých ekonomických sektorů, tedy například pokles produkce, pokles hrubé přidané hodnoty, a na straně druhé na parametry finanční.
„Analýza vyústila vlastně ve srovnání, jak se jednotlivé sektory vyvíjely, zda docílily přebytků, nebo naopak schodků,“ přiblížila.
ČSÚ zanalyzoval krizi v Česku. O výsledcích jsme v Ozvěnách dne hovořili s analytičkou ČSÚ Drahomírou Dubskou.
Upozornila, že například firemní sektor ČR docílil už v roce 2008 a 2009 obrovského přebytku. I když se to podle ní na první pohled zdá dobré, je důležité si uvědomit, že to byly zdroje, které by za jiných, nekrizových, okolností firmy investovaly.
„Nakupovaly by zásoby, splácely úvěry. A to se nedělo, protože útlum činnosti má jedno číslo – produkce ve firemním sektoru klesla o 840 miliard korun v roce 2009 oproti roku 2008 a přidaná hodnota o 40 miliard. Takže sektor by zasažený a paradoxně výsledek byl přebytek,“ vysvětlila.
Nejdříve z krize venku exportéři
Podle Pavla Mertlíka, hlavního ekonoma Raiffeissen Bank, krizi nejdříve překonaly exportně orientované podniky.
„To je logické; finanční krizi a recesi jsme si nevytvořili v České republice, dovezli jsme ji ze zahraničí, jsme silně exportně závislou ekonomikou. A v okamžiku, kdy v zahraničí začala zase poptávka po zboží, včetně českého zboží, růst, tak ty podniky, které jsou navázány na zahraniční odběratele, pocítily růstový impuls nejdříve,“ řekl Mertlík na Rádiu Česko.
Analytička ČSU Drahomíra Dubská výsledky prezentovala také na Rádiu Česko. Zjištění statistiků tam komentoval Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeissen Bank
Naopak, nepříliš dobře jsou na tom stále některé podniky zaměření především na domácí spotřebu. Speciálním příkladem je pak podle něj stavebnictví, do něhož stát v loňském roce utlumil investice, a výroba se prudce snížila.
„Bohužel stejný osud čeká stavebnictví i v letošním roce, kdy na straně jedné pořád ještě není dostatečně silná soukromá poptávka po stavebních pracích, která narůstá jenom velmi zvolna, a vedle toho stát dál škrtá výdaje na dálnice, silnice a tak dále,“ dodal Mertlík, podle něhož je stavebnictví první a nejvýznamnější obětí krize.
Dopad krize na domácnosti
ČSÚ zkoumal také dopady krize na domácnosti. Podle Drahomíry Dubské domácnosti dopadly lépe, než se čekalo.
„Protože jak jejich disponibilní příjmy, tak spotřeba v roce 2009 pouze stagnovaly. Ale musíme říci, že přírůstky před tím byly obrovské – 7 či 8 procent meziročně jak u příjmů, tak u spotřeby. Nicméně dopad krize na domácnosti výrazný nebyl,“ uvedla.
