Bez zvýšení daní si s výdaji nikdy neporadíme, školství by potřebovalo o 40 miliard víc, míní ekonom
O víkendu se rozhodne o novém složení krajských zastupitelstev. K jejich úkolům patří v Česku i správa středních škol. Žáci mají zájem především o všeobecné obory. Jak moc mají kraje do vzdělávání investovat? „Mnoho voličů si neuvědomuje, že žába na prameni často sedí na kraji. Lidé čekají na ministra, náměstka, ale takhle to nefunguje,“ upozorňuje na význam krajů v pořadu Řečí peněz pro Český rozhlas Plus ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA.
Čerství deváťáci, ale také páťáci a sedmáci už začínají s přípravou na jednotnou přijímací zkoušku, která rozhodne, kde budou ve studiu pokračovat. Mimořádný zájem se čeká především o všeobecné obory. Stejně jako zbylé střední a odborné školy je spravují kraje a jejich síť se postupně rozšiřuje.
Jak moc mají kraje investovat do rozvoje všeobecného vzdělávání, když právě vzdělávání označují politici za svou hlavní prioritu?
„Odmítali jsme myšlenku potřeby širokého, flexibilního vzdělání pro budoucnost,“ připomíná ekonom Daniel Münich.
„K prozření došlo až loni při přijímačkách, kdy se ukázalo, jak obrovský je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Ještě to vynásobily přijímačky letošní, které konečně díky té změně (žáci si mohli přes elektronický systém DiPSy podat o jednu přihlášku navíc a určit prioritní volbu, pozn.red) vyjevily, jak velký rozdíl je mezi tím, co by lidé chtěli, a tím, co stát nabízí,“ říká Münich.
Hlavním hybatelem je v otázce rozšiřování škol krajská samospráva, která se řídí starými oficiálními plány.
„Zároveň je samospráva hodně tažená zájmy stávajících škol a zaměstnavatelů, kteří teď potřebují zaměstnance pro konkrétní technologie. Za padesát, dvacet, třicet let ale tyto profese nabízet nebudou a právě pro tento horizont lidi vzděláváme,“ upozorňuje Münich.
„A trvá to, než těm všem lidem, kteří mají dělat klíčové rozhodnutí, dojde, že svět se opravdu změnil,“ přiznává.
Zřizování středních škol by se podle Münicha mohlo stát předmětem volebních kampaní, pokud by ministerstvo školství vyvinulo na samosprávy větší tlak.
„Mnoho voličů si neuvědomuje, že žába na prameni často sedí na tom kraji. Koukají na ministerstvo, na pana ministra nebo náměstka a čekají, až to zařídí. Tak to ale u nás nefunguje,“ vysvětluje ekonom.
23:50
Mít málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné, upozorňuje ekonom Münich
Číst článek
40 miliard navíc
Do roku 2017 patřila podpora vzdělávání v Česku k nejnižším v zemích OECD. „My jsme tady deset, možná dvacet let extrémním způsobem škudlili na školství,“ zdůrazňuje ekonom.
Aktuálně se vedou debaty o rozpočtu na nadcházející rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) říká, že navýšení o 15,5 miliardy je oproti letošnímu roku pro jeho resort málo.
„Kdybychom se chtěli dostat na průměr zemí OECD, což je ve vládním prohlášení, tak by šlo odhadem při nejmenším o 40 miliard navíc,“ podotýká expert think-tanku IDEA.
Připomíná, že trojnásobek takové částky by se na daních vybral před rokem 2021 a zrušením takzvané superhrubé mzdy.
„Ten boj, který se bohužel vede každý rok — je to obrovská nejistota, nestabilita financování, která se přenáší až do terénu — se bude každý rok opakovat. Protože české veřejné rozpočty si bez zvýšení daní s výdaji neporadí nikdy,“ uzavírá Münich.
Je věda a vzdělávání hlavní politickou prioritou? Jak moc mají kraje do všeobecného vzdělávání investovat? A ohrozily povodně křehkou obnovu českého hospodářského růstu? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
