Cermat letos čelil kritice kvůli obtížnosti maturitního testu z matematiky, navíc v něm byla chyba, jedna úloha měla více správných řešení. Chyba byla i v přijímacích zkouškách na osmiletá gymnázia.
Z necelých 7000 žáků devátých tříd, kteří se přihlásili do druhého kola, uspělo asi 88 procent. Přibližně 65 procent přijatých deváťáků se dostalo na obor, který uvedli jako svou první volbu.
Přijímací zkoušky na střední školy nedokážou odhalit nadání. Úspěch u testů, na které je přesně vymezený čas, je spíš podmíněný drilem než talentem, uvádí pro Český rozhlas Plus Daniel Münich
Opozice rozhodnutí radních kritizuje, školy podle ní nemusí ve třetím kole zohledňovat výsledky testů Cermatu, a přijímací řízení by tak mohlo být netransparentní.
Na debatu Česko 2025 dorazili Zdeněk Kettner (SPD), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Renáta Zajíčková (Spolu), Robert Plaga (ANO), Jan Berki (STAN), Petra Prokšanová (Stačilo!) a Matěj Gregor (Motoristé).
„Jenom lepším systémem rozřazování dětí nevyřešíme ten problém, že mnoho z nich má zájem o nějaký směr vzdělávání, ve kterém je prostě málo míst,“ míní náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Střední školy přijaly celkem 94 procent uchazečů, při pohledu na výsledky z jednotlivých krajů lze ale vidět velké rozdíly. „Náš systém je velmi decentralizovaný,“ stěžuje si Hřebecký z EDUin.
Do čtyřletých gymnázií bylo letos přijato asi 15 000 uchazečů, zhruba 13 procent ze všech přijatých, podobně jako loni, vyplývá z dat Cermatu. Mírně vzrostl podíl žáků, kteří se dostali na lyceum.
Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop.
Od pondělí do středy mohou zájemci o střední školy nebo víceletá gymnázia nahlížet do spisu přijímacího řízení. Ještě se ale nedozví, zda se dítě na školu dostalo, nebo ne.
„Je nutné zvětšovat skupinu lidí, která ví o problematických částech našeho systému, aby po nich byla větší politická poptávka,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Přijímačky – hotovo. Desítky tisíc žáků a žaček vyplnily testy z češtiny a matematiky a čekají na výsledky. Stojí to za ten stres a neměli bychom jednotné přijímačky zrušit?
Na osmiletá gymnázia se hlásí zhruba 19 500 uchazečů a na šestiletá asi 7100. Na osmiletých gymnáziích jsou kapacity pro 9300 žáků a na šestiletých pro 2500. A největší převis je tradičně v Praze.
Minulý týden vypršel čas pro podávání přihlášek na střední školy. Cermat má první výsledky, kdo se kam hlásí. Vyplývá z nich, že většina deváťáků chce mít maturitu.
Český kolovrátek zní: Potřebujeme co nejvzdělanější společnost. Neznám politika, který by tvrdil, že o vzdělání nejde. No, a tím to tak asi končí, skutek utek.
„Kolem jedné a druhé hodiny jsme zaznamenali velmi drobné technické potíže, které se však okamžitě řešily,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.
Deváťáci si mohou v úterý zdarma zkusit přijímačky na střední školy. Zapojení základních škol je dobrovolné. K přijímacím zkouškám by mělo dle odhadů přijít přes 100 tisíc lidí.
Menstruační potřeby zdarma na základních a středních školách by mohla předepsat hygienická vyhláška. Teď je povinné mít na toaletách mýdlo a toaletní papír. Vyhlášku má v gesci resort zdravotnictví.
Společnost PAQ Research zveřejnila v úterý studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků.
O víkendu se rozhodne o novém složení krajských zastupitelstev. Ekonom Daniel Münich hovoří v pořadu Řečí peněz o významu krajů v oblasti vzdělávání a potřebách českého školství.
Ministr školství chce při revizi vzdělávacích programů pro střední školy také zajistit, aby na všech školách byla odpovídající nabídka druhých cizích jazyků.
Pátek je posledním dnem na podání přihlášek do druhého kola přijímacího řízení na střední školy, které nabízejí ještě téměř 26 tisíc volných míst. Celkem v prvním kole neuspělo 29 tisíc uchazečů.
Přijímací zkoušky na střední školy ukázaly na postup v digitalizaci, ale i na trvající mezery v systému. Ten stále zvýhodňuje děti, jejichž rodiče se v něm vyznají a mohou investovat do přípravy.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že 40 procent míst obsazují mimopražští.
Z celkových 6000 neúspěšných deváťáků je čtvrtina z metropole a další téměř čtvrtina ze středních Čech. Rodiče i politici popisují případy, kdy na žádnou školu v Praze nestačilo ani 90 bodů ze 100.