Daňový systém má spoustu děr, které zaplatí navyšováním daní zaměstnanci, říká Prokop
Senátní výbory se tento týden zabývají novelou zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud ji schválí i horní komora parlamentu, nejvíc změn vstoupí v platnost už se začátkem příštího roku, tedy roku 2025. „Když prodáte jeden byt třeba za deset milionů, tak už jste druhý den plátce DPH, protože jste překročil limit 2,6 milionů,“ popisuje v pořadu Život k nezaplacení Daniel Prokop z Národní ekonomické rady vlády a zakladatel společnosti PAQ Research.
Jaké jsou problémy s daní z přidané hodnoty (DPH)? Je největší problém v tom, že se hojně obcházejí?
Daň z přidané hodnoty platí plátce DPH. Když máte firmu a je plátce DPH, tak musí účtovat klientům daň z přidané hodnoty, odvádět ji státu. Většinou je to 21 procent, za něco to je dvanáct procent.
Poslechněte si rozhovor s Danielem Prokopem z NERV a zakladatelem společnosti PAQ Research
A existuje limit, od kterého musíte být plátce DPH. Někomu se to vyplatí, takže se přihlásí k DPH od začátku, ale limit je dva miliony korun. Když máte tržby dva miliony korun, tak musíte být plátce DPH.
Problémy s obcházením jsou tam dva. Jeden je tedy zrušení Elektornické evidence tržeb (EET), že nemusíte přiznávat tržby. O tom se mluví velmi často. Ale kromě tohoto problému tam jsou další dva. Jeden je, že limit je relativně vysoký. Je to jeden z nejvyšších limitů v Evropě, takže hodně firem a OSVČ (Osob samostatně výdělečně činných - pozn. red.) je pod tou hranicí.
Pod tu hranici se taky můžete dostat tak, že si založíte více firem. Máte třeba pět firem a všechny mají obrat pod dva miliony. Všechny se tedy vyhnou DPH. Jsou země, které tohle řeší, koukají na majitele firem a nedovolí mu, aby měl pět firem pod hranicí DPH a obcházel smysl zákona. Je to třeba v Německu. To je jeden problém, rozdělování firem, abyste se dostal pod tu hranici.
Daniel Prokop
Sociolog, který v roce 2019 založil neziskovou výzkumnou organizaci PAQ Research. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Autor knihy o výzvách české společnosti Slepé skvrny.
A tam hraje roli také registrace k patnáctému dni následujícího měsíce? Třeba když byl v únoru obrat dva miliony, tak to jsem překročil v lednu.
A to je druhá věc, na kterou trošku reaguje zákon, o kterém jste mluvil. Jeden problém je tedy rozdělování firem a druhá věc je přihlášení. Zákon teď říká, že vy překročíte dva miliony v obratu a musíte se přihlásit k DPH do patnáctého dne následujícího měsíce. Takže třeba v lednu to překročíte, do patnáctého února se tam přihlásíte.
Diskutujeme to třeba s finančním ředitelstvím, že se opravdu dějí věci, že někdo vlastní třeba nově postavený dům, kde mají byty hodnotu třeba 100 milionů. On ty byty rozprodá během jednoho měsíce…
Před tou lhůtou?
Dřív, než splní tu lhůtu, než se musí přihlásit. Rozprodá to před tím, než se stane plátcem DPH. A tímto obejde DPH. V řadě zemí Evropy je to tak, že jste (plátcem DPH) od následujícího dne. Prodáte to jednomu člověku a druhý den už jste plátcem DPH, takže to nemůžete takhle obcházet, že prodáte věci za 100 milionů a obejdete to časovou dírou.
Takže jsou tam dvě díry, rozdělování firem a časová prodleva, že můžete prodat dvacet bytů i jiných věcí a obejít registraci. To teď trošku řeší ten zákon, který aplikuje evropskou směrnici. Bude tam limit 100 tisíc eur, zhruba 2,5 milionu, a ten bude od následujícího dne. Překročíte ho a hnedka druhý den jste plátce.
‚Bez velké diskuze‘
Připomeňme, že doteď to bylo tak, že se obrat pro povinnou registraci k DPH sledoval za každých dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Teď to bude od příštího roku za celý kalendářní rok.
Teď to učinili složitějším, což je zajímavé, že prochází zákon podle mě bez velké diskuze. Teď budou dva limity, a to 2,5 až 2,6 milionu, který je od následujícího dne a za posledních dvanáct měsíců. Takže to je ten dnešní limit za posledních dvanáct měsíců a od následujícího dne.
19:59
Daňový systém demotivuje rodiče od návratu do práce. Zvyšme slevu na dítě do tří let, říká Prokop
Číst článek
A pod tím je ještě ten limit na kalendářní rok. Když v tom daném kalendářním roce překročíte dva miliony, tak jste od prvního ledna dalšího roku plátce. Je to docela složité. A co si z toho mají posluchači vzít?
Já bych si z toho vzal, že by to mělo omezit spekulace, že prodáte věci za 100 milionů během měsíce a uniknete DPH.
To už nepůjde. Když prodáte jeden byt třeba za deset milionů, tak už jste druhý den plátce DPH, protože jste překročil limit 2,6 milionu, ten vyšší limit. Takže to se vyřeší částečně.
Ale má to nějaký háček, že?
Má to háček v tom, že nechápu, proč mají být dva limity, které fungují v jiném období. Na tomhle se potom živí poradenské účetní firmy, které pomáhají lidem a malým firmám optimalizovat, aby se dobře vešli do dvou limitů. Sice jdeme správným směrem, ale podle mě jsme zase udělali zákon hodně složitý.
A je tam nějaký další prostor na manipulace?
Pořád tam bude to, že klidně můžete mít deset firem a všechny mít pod limitem. Držíte je pod tím limitem, aby to nikdo nepřekročil. A jak jsem říkal, Němci to třeba uplatňují na majitele jako na celek.
20:14
Odrazujeme malé dlouhodobé pronajímatele. Je pro ně výhodnější nabízet byt na Airbnb, říká Prokop
Číst článek
Takže když mám pět firem a dohromady jsem překročil dva miliony v obratu, tak musím být plátcem DPH ve všech. Myslím si, že v tomhle by se daly díry ještě trošku uzavřít. Potom je ta otázka EET, která se asi zbytečně zrušila.
Zdanění OSVČ
Už jsme se bavili o dani z přidané hodnoty, mluvil jste o tom kapitálovém trhu, pak jsou tady vaše oblíbené osoby samostatně výdělečně činné, kde říkáte, že máme v Evropě naprosto unikátní systém paušální daně.
Zavedla to vláda Andreje Babiše (ANO), ale současná vláda to potom ještě rozšiřovala. Můžete platit nějakou minimální daň a odvody, teď je to asi 7500 korun. Jde o to, o jakém pásmu paušální daně se bavíme.
Tohle platíte měsíčně, i když máte příjem třeba 1,5 milionu ročně, takže platíte velmi malé daně a odvody, třeba čtyřnásobně nebo pětinásobně nižší, než zaměstnanec v podobné pozici. Systém v Česku je v tomhle úplně unikátní.
Když to zkoumáme, tak jsou některé země, které mají jednoduchý systém, chtějí to lidem s OSVČ zjednodušit a třeba jim říkají: „Jestli nechcete dělat vyúčtování a podobně, tak plaťte procento ze svých tržeb, a budete to mít jednoduché.“
Zrušení EET. ‚Ztráta nástroje k prověřování daní,‘ říká kontrolní úřad. ‚Efektivní řešení,‘ tvrdí ministerstvo
Číst článek
Ale málokterá země to má dáno jednou částkou, protože když to dáte jednou částkou, tak samozřejmě ti lidé, kteří mají vyšší příjem, tak je pro ně ta částka mnohem menší procento zisků. Takže jsme udělali systém, který je relativně tvrdý pro nízkopříjmové, manuálně pracující OSVČ a je hodně výhodný pro vysokopříjmové, kancelářské OSVČ nebo lidi s IČO.
Často to jsou i lidé, kteří v některých profesích pracují na hraně zaměstnání a té samostatné činnosti. Udělali jsme systém, který je dost nerovný i v rámci OSVČ, proto to rozhodně nechci házet do jednoho pytle. A ten systém paušální daně, fixního korunového odvodu, je v Evropě dost unikátní.
Existuje v Maďarsku, ale existuje tam jenom pro OSVČ, které fakturují fyzickým osobám. To znamená třeba v gastronomii, v restauracích, když jste do jistého příjmu, nižšího než u nás, tak můžete odvádět tuto paušální částku, jednu absolutní. Ta logika je u nich taková, že v restauracích stejně moc nezkontrolujete, kolik člověk přijal peněz a podobně.
V těchhle věcech, kde se fakturuje hodně lidem, máte hodně velké účetnictví, kdybyste tam měl dát všechny účtenky a zároveň má finanční zpráva těžkou kontrolu, tak těmhle dá, že musí platit nějakou fixní částku. Ale zbytek platí prostě podle svého příjmu.
Logika paušální daně je, že má zjednodušovat administrativu. Pro člověka, který má tisíce účtenek ročně, to má smysl. Pro člověka, který pracuje v IT a jednou za měsíc pošle firmě fakturu, ten žádnou administrativu prostě nemá, tam to smysl nemá.
Měli bychom se zaměřit na smysl zákonů, že zjednodušení účetnictví má velký smysl pro nízkopříjmové lidi, kteří mají hodně účtenek. Ale nemělo by být někdy optimalizací daní. A v tom jsme výjimeční, že dokážeme udělat díry v daňovém zákoně, který potom bohužel vybíráme někde jinde, bolestivě, třeba u zaměstnanců.
Co si Daniel Prokop myslí o dani z nemovitosti, o dani z nájmů či o zrušené dani z prodeje nemovitostí? Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu nahoře v článku.
