Přezkoumání rozhodnutí předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nařídil na základě podnětu od právnické osoby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v květnu. Vyjádření Schillerové ČTK shání.

O prominutí DPH z dodání elektřiny a plynu rozhodla Schillerová generálním pardonem loni 20. října s cílem reagovat na skokový růst cen energií, a pomoci tak plošně domácnostem s rostoucími výdaji na bydlení. V prosinci Schillerová vyzvala Stanjuru, aby nulovou sazbu u DPH pro plyn a energii prodloužil. Stanjura tak neučinil.

Podle rozhodnutí nebyla z pohledu daňového řádu naplněna podmínka mimořádné události předpokládaná daňovým řádem, kdy argument výkyvů cen energií uvedený v generálním pardonu nelze považovat za mimořádnou událost.

„Za tuto událost jsou vnímány především živelní pohromy jako tornádo na jižní Moravě, covidová a jiné epidemie, válečné konflikty, rozsáhlé průmyslové havárie, apod.,“ uvedl úřad.

Skutečnost, že i významný růst cen energií má negativní dopady na poplatníky a plátce DPH, tak podle komise sama o sobě nestačí pro naplnění zákonných podmínek prominutí daně prostřednictvím generálního pardonu.

„Jako druhý důvod pro zrušení generálního pardonu byl shledán rozpor s právem Evropské unie určujícím minimální sazby DPH. Snížená sazba u dodání plynu a elektřiny nemůže být obecně nižší než pět procent, konkrétně v případě České republiky nižší než deset procent, tedy druhá snížená sazba,“ dodalo ministerstvo financí.

Nižší inflace o procentní bod

Schillerová v květnu uvedla, že zvýšení cen energií považovala za mimořádnou událost. Dále uvedla, že o věci jednala v Evropské unii s eurokomisařem pro ekonomiku Paolem Gentilonim a bylo jí sděleno, že pro to mají pochopení.

„Rád bych zdůraznil, že zrušení loňského opatření bývalé ministryně financí není žádným mým politicky motivovaným rozhodnutím, ale výsledkem transparentního přezkumného řízení u nezávislé rozkladové komise. Ta prošetřovala vnější podnět právnické osoby, přičemž ministr financí je za zákona povinen se každým takovým podnětem zabývat. Výsledek vnímám hlavně jako procesní narovnání toho, že není možné ohýbat nástroje daňového řádu směrem k vlastním politickým cílům. Především chci ale všechny uklidnit, že občanům ani firmám tímto rozhodnutím nevzniká povinnost komukoliv cokoliv zpětně doplácet,“ uvedl Stanjura.

Původní rozhodnutí o prominutí daně ministerstvo financí zrušilo až od dne právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení. Fakticky tak nedochází ke změně daňových povinností na DPH za listopad a prosinec.

„Daňovým subjektům tak nevznikne povinnost podat např. dodatečná daňová přiznání za listopad, prosinec či čtvrté čtvrtletí roku 2021, stejně tak nevznikne ani dodatečný nárok na odpočet daně. Spotřebitelé tedy nebudou muset vracet již prominutou DPH. Také v oblasti účetnictví zrušení původního rozhodnutí nepřináší žádné dodatečné zásahy,“ uvedlo ministerstvo.

Odpuštění DPH podle údajů Českého statistického úřadu snížilo listopadovou inflaci o jeden procentní bod. Inflace byla v listopadu šest procent. Podle některých odborníků ale pomoc neměla být plošná, ale cílená.

U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít