S finanční gramotností se žáci setkávají během celé školní docházky. „Rozhodně se těch témat děti dotýkají ve výchově k občanství, v pracovní výchově a zaměřujeme se na to okrajově i třeba v českém jazyce,“ popisuje Radiožurnálu ředitelka pražské Základní školy náměstí Curieových Tereza Martínková.

Podle průzkumu ČSOB si ale téměř polovina rodičů nemyslí, že jejich děti financím rozumějí. Průzkum také například ukázal, že 12 procent dětí nevystačí s přiděleným kapesným.

„Rodiče začínají dávat kapesné už od šesti let. Ta výše je v průměru okolo 100 až 150 korun. To se samozřejmě zvyšuje s věkem, takže děti 10 až 14 dostávají už kolem 300 korun. Je to víceméně dvojnásobek,“ vysvětluje Václav Potůček z ČSOB.

Z průzkumu také vyplynulo, že děti už si od mala navzájem půjčují. „Děti od šesti do devíti tak skoro čtvrtina, ne-li třetina už má právě zkušenost se vzájemným půjčováním. Co se týče dětí od 10 do 14, tak už polovina. A děti staršího věku 15 až 18 si dvě třetiny dětí navzájem půjčují. Průměrná hodnota osciluje okolo 250 korun, ale to je průřez od všech dětí,“ dodává Potůček.

Právě zařazení finanční gramotnosti do výuky ale mělo mezi dětmi povědomí o financích zvýšit. Školy ji musí povinně vyučovat čtyři roky. „Konkrétní způsob zařazení finanční gramotnosti do školního vzdělávacího programu je čistě v kompetenci školy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Nově ministerstvo financí upravilo i standard finanční gramotnosti, který školám říká, jaká je cílová úroveň znalostí pro žáky základních a středních škol. „Oproti standardům z roku 2007 došlo k posílení oblastí: bezhotovostní placení, ochrana osobních údajů, sestavení rozpočtu nebo porovnání majetku a závazků,“ popsal mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Ministerstvo školství teď upravené nařízení postupně zapracovává do požadavků pro školy. Ty už je ale teď mohou využívat.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít