Elektřina zdraží o 2,5 procenta, plyn o 4 procenta. Hlavně kvůli obnovitelným zdrojům
Ceny energií půjdou příští rok nahoru. Domácnosti zaplatí za elektřinu víc o necelá 2,5 procenta, plyn podraží v průměru o více než 4 procenta. Míra zdražení se ale bude v různých regionech lišit.
Energetický regulační úřad ovlivňuje jen část konečné ceny pro zákazníky. Ta záleží nejen na tom, který distributor dodává elektřinu a plyn koncovému uživateli, ale také na tom, jaký tarif má zákazník domluvený.
Podle úřadu tvoří regulovaná složka ceny elektřiny 55,3 procenta celkové ceny. Regulovaná složka roste hlavně kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie. Čím víc jich je v provozu, tím roste i částka na jejich podporu. Celkem se regulovaná složka v příštím roce zvýší o 9,4 procenta.
O růstu cen energií mluvil Vladimír Štěpán ze společnosti pro energetické analýzy ENA a analytička Lidových novin Lenka Zlámalová
V každém regionu a u různých dodavatelů se ceny liší. Zvýšení regulované složky ceny mohlo být ještě větší, ale úřad podle své předsedkyně Aleny Vitáskové vycházel z předpokladu, že vláda dnes schválí státní příspěvek na obnovitelné zdroje pro příští rok ve stejné výši jako letos, tedy 11,7 miliardy korun.
Podle úřadu vzroste v příštím roce cena na pokrytí nákladů spojených s výrobou energie z obnovitelných zdrojů na 583 koruny za megawatthodinu. To je o 39 procent více než letos. Příznivě ale bude na druhou stranu působit pokles ceny silové elektřiny a také obchodních marží.
Regulační úřad spočítal, že domácnosti, které elektřinu nevyužívají k vytápění ani k ohřevu vody, zaplatí příští rok ročně oproti letošku více o 235 korun v případě klientů společnosti E.ON, zákazníci ČEZu zaplatí o 268 korun víc a klienti PRE o 489 korun víc.
U domácností s nejvyšší spotřebou elektřiny, které využívají k vytápění elektrické přímotopy, zaplatí zákazníci E.ONu ročně o 1320 korun více, u ČEZu o 1854 koruny a klienti PRE o 1175 korun více.
Domácnosti se musí připravit na další zdražování plynu a elektřiny
Číst článek
Podle analytičky Lidových novin Lenky Zlámalové by se mělo více sledovat, zda Energetický regulační úřad a antimonopolní úřad regulují trh v zájmu zákazníků. „Podívat se na to, jak fungují regulátoři a jestli skutečně firmám nedávají příliš velký prostor k zápočtu nákladů, které nejsou nezbytně nutné, by možná stálo za prověrku,“ říká Zlámalová.
Vladimír Štěpán ze společnosti pro energetické analýzy ENA upozorňuje, že ceny zejména u plynu jsou v Česku relativně nízké: „Máme čtvrtou nejnižší cenu plynu z 27 států EU. To je důsledkem toho, že máme velmi konkurenční prostředí, které stlačuje ceny plynu pro odběratele v neregulované složce, která je rozhodující.“
„Nové vedení regulačního úřadu se zcela jednoznačně snaží nárůst regulační složky omezit. Od ledna letošního roku došlo k výraznému snížení cen za distribuci, i v letošním roce, i když to není vidět, došlo ke snížení cen za přepravu, té menší částky. Ale zvýšení cen distribuce to přebilo,“ vysvětluje Štěpán.
Podle něj by mohla příští rok u elektřiny klesat cena silové složky, což může do značné míry kompenzovat nárůst složky regulované. „Konečný dopad na odběratele, pokud se nějakým způsobem dohodli se svými dodavateli, nemusí být až tak dramatický, jak se uvádí,“ předpokládá Vladimír Štěpán ze společnosti ENA.
