Dopady vládního balíčku: Nakladatelé vítají nulovou sazbu DPH na knihy, někteří počítají se zlevněním
Vládní konsolidační balíček bude mít na mnohá odvětví výrazný dopad, jedním z nich je i knižní trh. Tomu se navýšení daňových sazeb vyhlo, naopak se jim sníží na nulu. Knižní nakladatelé díky nulové dani mluví o zlevnění knih. Zvýšení naopak čeká časopisy a výrazným způsobem také noviny. Jak konsolidační balíček změní média a literární provoz v Česku, zjišťoval Radiožurnál v rámci seriálu Život k nezaplacení.
Cena knih v posledních letech opakovaně stoupala. Příčiny jsou podle nakladatelů mimo jiné v ceně papíru i tisku. Náklady na výrobu knih jen v posledním roce vzrostly zhruba o 30 procent.
To se promítlo i do cen v obchodech, teď není neobvyklé narazit na beletrii s doporučenou cenou i 550 korun, ještě dražší jsou dětské a odborné tituly. A to už začíná být tak trochu moc i na čtenáře.
„Dokonce už přelezly psychologický hranice. Dnes už najdete knihu třeba za 549 či 449 korun. Tyto knihy se vrátí na 499, 399 či 299 korun. Budeme se moci vrátit k těm hranicím, které jsou pro určitou vrstvu zákazníků už nepřekonatelné,“ říká Radiožurnálu předseda Svazu knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.
Ještě je brzy na to říct, že všechny knihy plošně zlevní. Prostor pro to ale je i podle oslovených nakladatelů jako Host nebo Argo. Například Václav Kadlec, ředitel největšího nakladatelství u nás Albatros, mluvil hlavně o poklesu cen odborných a dětských knih. Právě u nich je zdražení kvůli vysokým výrobním nákladům asi nejvýraznější.
Podle Svazu knihkupců a nakladatelů je nulová sazba na knihy nutná pro podporu literárního trhu. Důležité je, že nakladatelé díky tomu nebudou muset škrtat tituly z edičních plánů. Naopak budou moci vydávat i finančně náročné knihy, kromě odborné literatury jde třeba o ilustrované knihy pro děti a mládež, které jsou na výrobu dražší než například klasické romány.
Chyba vlády
Pokud jde o srovnání s jinými státy, tak Česko by mohlo být zatím čtvrtou zemí v Evropě, která má na knihy nulovou DPH. Podle dat Svazu knihkupců už ji má třeba Norsko, Irsko nebo Velká Británie.
Pervitin, ženská traumata, příběhy Romů i humor. Jaké české knihy roku 2022 zaujaly?
Číst článek
V odlišné situaci se momentálně nacházejí vydavatelské domy, ať už jde o časopisy nebo noviny. Součástí konsolidačního balíčku je právě zařazení novin i časopisů do vyšší daňové sazby. Dosud pro ně platí stejná daň jako pro knihy, tedy 10 procent. Od příštího roku by to mělo být nově 12 procent pro časopisy a 21 procent pro noviny.
Unie vydavatelů to označuje za chybu vlády. Podle předsedkyně správní rady Libuše Šmuclerové ekonomické přínosy pro státní kasu zdaleka nevyváží negativa. Podle ní může v důsledku vyšší sazby nastat krach více vydavatelů.
„V okamžiku, kdy DPH jeden z hráčů nevydrží a zruší vydávání novin, tak distribuční náklady, které dopadnou na všechny zbylé hráče, můžou znamenat, že ekonomický tlak a zátěž nevydrží. A vydavatelské domy se zavřou všechny,“ varuje Šmuclerová.
Všechny změny by měly začít platit od příštího roku. A to v případě, že je schválí obě komory parlamentu a také prezident.
Počátek platnosti | Snížená sazba | Základní sazba |
1.1.1993 | 5 % | 23 % |
1.1.1995 | 5 % | 22 % |
1.5.2004 | 5 % | 19 % |
1.1.2008 | 9 % | 19 % |
1.1.2010 | 10 % | 20 % |
1.1.2012 | 14 % | 20 % |
1.1.2013 | 15 % | 21 % |
1.1.2015 | 10 % | 21 % |