Ekonomické dopady epidemie koronaviru se nejrychleji projevují v letectví. Data Flightradaru ukazují, jak rychle a jak moc se provoz v Evropě propadl. Podívejte sem jak se snížil počet příletů a odletů na vybraných evropských letištích a o kolik se snížil provoz na letišti Václava Havla v Praze.

Data Praha 20:30 20. března 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Další a další zrušené lety. Situace se zhoršuje každý den, hlásí letiště z celého světa. Výrazný propad leteckého provozu ukazují i data ze serveru Flightradar24. Z Letiště Václava Havla Praha podle nich ve čtvrtek odstartovalo jen 32 místo původně plánovaných 160 letů.

Většina dopravců své linky ruší, do a z Česka úplně přestaly létat i tuzemské aerolinky Smartwings a ČSA. Kvůli vládnímu nařízení o zákazu cest do ciziny odstavily 23 letadel. Cestujícím ze zrušených letů vrátí peníze v plné výši nebo jim umožní změnu rezervace.

Zrušeny jsou například cesty do Vídně, Curychu, Mnichova, Frankfurtu, už dříve byly omezeny i spoje do Itálie, Číny či Jižní Koreje. Společnosti také kvůli vládnímu nařízení, které zakazuje létat ze zahraničí na regionální letiště, přesměrovaly všechny lety do Prahy.

„Dramatický pokles poptávky zapříčiněný mimořádnými okolnostmi nás vede k realizaci radikálních úsporných opatření a kroků. Věříme, že se nám tuto obtížnou situaci, které čelíme, podaří překonat a důvěra v cestování se opět brzy obnoví,“ řekl předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

Některé destinace však v provozu stále zůstávají, jde například o spojení mezi Prahou a Londýnem, Paříží, Dubají, Istanbulem nebo Dauhá. „Díky tomu je zajištěna možnost návratu pro tisíce Čechů, kteří jsou stále v zahraničí, včetně vzdálenějších destinací v Americe a Asii, a chtějí přiletět zpět domů do České republiky,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

S ohledem na snižující se letecký provoz bude letiště v následujících dnech přijímat další opatření. Podle aktuálního vývoje mohou být například uzavřeny některá letadlová stání, nástupní čekárny či celé nástupní prsty.

Letiště nesmí umožnit vstup cizincům, kterým to zakazuje vládní nařízení kvůli boji proti koronaviru. Tyto cestující letiště podle mluvčího odkazuje rovnou na letecké dopravce. Pokud však není v nabídce odpovídající možnost okamžitého odletu, letiště jim nabízí občerstvení, prostory pro čekání na zpáteční let v odpočinkových zónách, popřípadě lůžkové kapacity a na vyžádání také lékařskou pomoc. Letiště také spolupracuje s úřady a hygienickou stanicí na zavádění ochranných opatření.

Ani levnější letenky poptávku neoživí

Když americký prezident Donald Trump minulou středu ohlásil zákaz letů z Evropy, provozovatel druhého nejrušnějšího evropského letiště Charlese De Gaulla v Paříži začal zvažovat zavření celého terminálu. Na začátku týdne se jeho ředitel Augustin de Romanet dozvěděl, že má pozitivní test na nový koronavirus.

Koronavirus usmrtil přes 10 000 lidí. Česko je stále bez obětí, nakažených má 833, čtyři uzdravení

Číst článek

Celé terminály zavřela například římská letiště Fiumicino a Ciampino a také devět regionálních aeroportů v Norsku.

Také ve Frankfurtu nad Mohanem, na čtvrtém největším evropském letišti co do počtu odbavených pasažérů, počítají ztráty: Denní počet pasažérů klesl o více než 80 tisíc a provozovatel letiště prodělává podle předběžné kalkulace 7,8 milionu eur (215 milionů korun) za týden.

Tvrdé dopady má omezené cestování i na provozovatele duty-free obchodů. „Kolem poledne mívám obvykle tržbu přes 2000 eur (55 tisíc korun). Dnes je to zatím 20 eur (550 korun),“ řekl deníku Financial Times vedoucí módního obchodu v hlavní odletové hale.

Mapy i grafy. Podívejte se, jak koronavirus dobyl svět

Číst článek

Evropské sdružení letišť ACI Europe odhaduje, že pasažérů bude letos od 187 milionů méně než loni – to je propad 7,5 procent místo původně očekávaného nárůstu 2,3 procenta. A provozovatele evropských letišť to podle prvních propočtů bude stát 1,32 miliardy eur (36,5 miliardy korun).

Podle zástupců letišť bude dopad koronaviru na jejich hospodaření horší než všechny výkyvy v cenách ropy, teroristické útoky z 11. září 2001, hospodářská krize v letech 2008 a 2009 i než zastavení provozu kvůli výbuchu sopky Eyjafjallajokull v roce 2010.

„Nikdy jsme nezažili pokles tak mohutný, který by trval tak dlouho,“ řekl Stefan Schulte, šéf společnosti Fraport, která provozuje letiště ve Frankfurtu nad Mohanem.

„Pasažéři prostě nemají zájem létat. A ani levnější letenky, které jim jim mohou dopravci nabídnout díky pádu cen ropy, poptávku v nejbližší době nejspíš neoživí,“ řekl v FT analytik letecké dopravy James Goodall.

pek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít