Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci března meziročně klesly o 37,6 miliardy na 339,7 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 31,6 miliardy na 289,3 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci března pak meziročně stouply o 42,9 miliardy na 464,9 miliardy korun.

„Dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu z mého pohledu nedává důvod k jakýmkoli úvahám o dalším navyšování letošního schodku nad rámec 500 miliard korun. Tím spíše, když se pro druhou polovinu roku počítá s oživením ekonomiky a ukončováním vládních podpor,“ uvedla na twitteru předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se z mezinárodního pohledu neúspěšný a vleklý boj s koronavirem na vývoji státních financí výrazně podepisuje a vzhledem k nadále neutěšené epidemické situaci tomu tak podle něj patrně bude i nadále. „Pokud Česku nakonec od viru pomůže alespoň teplejší počasí a ve druhé polovině roku dojde k restartu ekonomiky, zůstává podle nás ovšem 500miliardový schválený schodek více než dostatečný. Za odvážného (a naivního) předpokladu, že si vláda před parlamentními volbami tentokrát odpustí všemožné dárečky, by deficit měl směřovat spíše do okolí 400 miliard korun,“ uvedl.

Letošních 500 miliard

Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního března 281,8 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 182,4 miliardy korun.

Odklad záloh daní vyčíslilo ministerstvo na 26,6 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 72,9 miliardy korun. Za letošní leden až březen celkovou pomoc vyčíslilo na 63,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo ke konci března meziročně o 7,6 miliardy na 58,7 miliardy korun. Nižší příjmy byly podle úřadu vedle změny rozpočtového určení daní způsobeny také nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020 a restriktivními protipandemickými opatřeními.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci března vydal 441,6 miliardy korun, meziročně o 42,3 miliardy více. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 0,1 miliardy na 23,3 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci března 176,1 miliardy korun, meziročně o 12,4 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 134,9 miliardy korun.

Na celý letošní rok je nově schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Původně byl rozpočet schválen s deficitem 320 miliard korun.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít