Poprvé mě někdo kritizoval za to, že je malý nárůst poplatků a málo zdražujeme, říká šéf ERÚ Trávníček
Ceny elektřiny a plynu pro domácnosti mají celkově příští rok klesnout. Podle předsedy Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka se totiž sešlo několik pozitivních faktorů dohromady. Výhledově ale budou regulované ceny elektřiny i plynu dál zdražovat. Naopak podle Michala Macenauera z EGÚ Brno by měly ještě nejméně rok a půl až dva zlevňovat tržní ceny elektřiny i plynu.
Velmi mírný růst regulované části cen elektřiny, který čeká domácnosti příští rok, se nemusí v dalších letech již opakovat. Nároky na investice do sítí totiž se změnou energetiky, v níž se stále víc prosazují malé obnovitelné zdroje, významně porostou. A to se bude muset projevit i ve výsledných cenách.
Poslechněte si další díl podcastu Peníze a vliv, tentokrát o cenách elektřiny v příštím roce
Podle předsedy Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka by měl růst regulované složky v příštích letech pokračovat, ale jen „mírně nad inflaci“, až do roku 2030 by tak mohl jednociferný.
„Předpokládáme, že to bude spíš u té horní hranice. Neumím teď říct, jestli to bude v horizontu roku 2030 šest nebo osm procent. To ukáže aktuální ekonomická situace,“ řekl Trávníček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Vliv bude mít i vývoj spotřeby energií a také tržní cena samotných komodit, tedy elektřiny i plynu. Právě jejich aktuální zlevnění stlačilo podle Trávníčka i regulované ceny pro příští rok, protože se díky tomu výrazně snižují například náklady na ztráty v sítích. „Letos se sešlo více pozitivních faktorů,“ upozornil.
Ceny energií klesnou. Elektřina může zlevnit o desetinu, plyn o 8,5 procenta, odhaduje regulační úřad
Číst článek
Regulované ceny
Pro rok 2025 ERÚ vyhlásil regulované ceny energií v závěru minulého týdne. Domácnostem porostou u elektřiny v průměru o 1,4 procenta a o 8,6 procenta u plynu. Oproti letošku jde tak o výrazné zpomalení, od ledna se totiž regulovaná složka domácnostem zdražila o 66 procent u elektřiny a o necelých 40 procent v případě plynu. Ještě větší růsty byly u firem, kterým se ale příští rok regulovaná složka u elektřiny dokonce sníží, u plynu jim vzroste podobně jako domácnostem.
Vzhledem k tomu, že regulaci podléhá jen menšinová část konečné ceny, celkově tak ERÚ vyhlásil pro spotřebitele zlevnění – právě díky zmíněnému poklesu tržní ceny samotné silové elektřiny i plynu. Spotřebitelé tak podle ERÚ zaplatí příští rok za elektřinu o víc než 10 procent méně a za plyn o 8,5 procenta méně.
Ačkoliv je to pro spotřebitele dobrá zpráva, mírný růst regulované složky hlavně u elektřiny i některé další kroky ERÚ mají své kritiky.
V případě elektřiny nejde přitom jen o příští rok, ale i záměr už nyní připravovaného, tzv. šestého regulačního období, pro roky 2026 až 2030. Navýšit povolený hrubý zisk chtějí hlavně distributoři. Například podle největšího provozovatele sítí, skupiny ČEZ, jim bude na potřebné investice vyvolané solárním boomem, elektromobilitou, dekarbonizací průmyslu či potřebou chytrého měření a větší flexibility soustavy chybět příští rok zhruba pět miliard korun.
25:38
Rusko je v pozici tvůrce cen plynu. U spotřebitelů vyhrává peněženka, nikoliv ideály, vysvětluje expert
Číst článek
A pokud by se princip nezměnil, tak ve zmíněné 6. regulační periodě by šlo už celkově o chybějících víc než sto miliard korun. Na to upozornil i ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
„Platí, že abychom dosáhli rozvoje distribuce, především v mimopražských oblastech, tak by regulované ceny měly růst mnohem výrazněji. Narůstá jakýsi dluh, kdy to, co distributoři musí investovat, v tuto chvíli nejsou schopni hradit z toho, co jsou povolené hrubé výnosy včetně odpisů,“ upozornil v pořadu Peníze a vliv.
‚Ceny narostly‘
Podle propočtů EGÚ Brno za posledních pět let narostly ceny služeb a materiálů, které nakupují distributoři, nejméně o 40 procent. Dosavadní navýšení regulovaných cen pro ně tedy nepokrývá ani celkovou inflaci.
„Kritizuji to, protože čím déle budeme pomalu zdražovat, tak se pak skokově budeme muset dostat na úplně jinou cenovou úroveň. Srovnal bych to s platy soudců a politiků. U nich také dochází ke zmrazení a ostatní se zvedá. A my také z nějakých důvodů váháme, protože se nám to v tuto chvíli prostě nehodí. Pro spotřebitele je to teď příjemné, ale o to víc to bude v příštích 10 až 15 letech nepříjemné,“ upozornil Macenauer. Náklady distributorů kvůli změnám požadavků na sítě v tomto období podle něj dál porostou o 25 až 40 procent, dle vývoje ekonomiky.
Dovoz ruského plynu do Česka výrazně vzrostl. Většina ho proudí přes Slovensko a je levnější než alternativy
Číst článek
Důvodem, proč se větší zdražení regulovaných cen v tuto chvíli nehodí, mohou být podle některých názorů parlamentní volby právě v příštím roce a zájem politiků nezdražovat už tak drahé energie. Ostatně nad tím, že ERÚ vyhlásilo na tiskové konferenci minulý týden nejen regulované ceny, ale hlavně propočet celkových cen s tím, že elektřina lidem zlevní o 10 procent, se pozastavují i někteří dodavatelé.
Například podle ředitele Tedom energie Jakuba Odložilíka je zdražování distribuce „ve své většině logické a pochopitelné“, ERÚ se ho ale místo vysvětlení snažilo podle něj „upravit“ tím, že do výpočtu „úspor“ domácností nově započítává i plánované snížení cen silové elektřiny a plynu.
„Deset procent na elektřině příští rok většina domácností opravdu neušetří díky cenovému rozhodnutí ERÚ. Měli bychom s lidmi o energetice mluvit otevřeně a vysvětlovat jim principy, na základě kterých náš trh funguje. Takováto úprava dat je zavádějící,“ upozornil Odložilík.
Vyšší investice
Šéf ERÚ ale odmítá, že by jeho lidé podléhali politickému tlaku a že by úřad záměrně pro příští rok zpomalil platby za distribuci, aby konečná cena vyšla lépe.
„To se mi ještě nestalo, za tu dobu co jsem ve funkci, aby mě někdo kritizoval, že je malý nárůst poplatků a málo zdražujeme. Je to pro mě nová absurdní situace. Nikdo nepopírá, že samozřejmě potřeba těch investic v sítích je,“ uvedl Trávníček.
Jak v nové metodice pro další pětileté období počínaje rokem 2026, tak i pro příští rok, se s vyššími investicemi firem podle něj počítá.
ČEZ přesune miliardovou divizi tradingu do dceřiné firmy. Musí oddělit obchodování od ostatní činnosti
Číst článek
„Hrají tam roli samozřejmě i motivace, aby provozovatelé rozvíjeli energetické soustavy. Je tam například forma ziskovosti a k tomu určité bonusy, které jsou podmíněny splněním určitých kritérií. A už i za to jsme kritizováni, proč tam dáváme nějaká kritéria. Takže regulátor je teď pod tlakem, ale žádným politickým. Je pod tlakem od zákazníků, je pod tlakem distributorů. A my to musíme prostě vyvažovat,“ zdůraznil Trávníček.
Pod silnou kritiku se dostal ERÚ také ze strany Teplárenského sdružení, a to kvůli zvýšení poplatků za přepravu plynu v rámci Česka. Sdružení konkrétně popsalo, že loni zaplatili zákazníci v Česku za přepravu plynu 2,17 miliardy korun, v příštím roce už to bude přibližně pět miliard korun. A indikace na další regulační období od roku 2026 je navýšit tržby společnosti Net4Gas od tuzemských zákazníků na skoro šest miliard korun. Platby se tak mají během tří let téměř ztrojnásobit.
‚Účel chránit zákazníky‘
Podle tepláren, které plyn odebírají jako palivo, je důvodem, že si stát loni koupil zadluženou firmu Net4Gas. Ta vlastní plynárenské tranzitní sítě a protože přišla o přepravu ruského plynu do Evropy, stát si teď přes ERÚ údajně snaží zajistit „pohádkovou rentabilitu“ investice na úkor českých zákazníků.
„Pořád si myslím, že Energetický regulační úřad je tu od toho, aby chránil zákazníky, ne aby maximalizoval zisky státních monopolů. Pokud se pletu, tak navrhuji ten úřad zrušit, ušetříme alespoň za úředníky,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení a expremiér Mirek Topolánek.
Podle Trávníčka jsou informace sdružení „naprosto zavádějící“. Ještě před třemi až čtyřmi lety výnosy společnosti Net4Gas dosahovaly podle něj 10 miliard korun, o většinu z nich ale firma přišla a dnes jí zákazníci v cenách poplatků musí uhradit „jen“ pět miliard korun.
Pokud Česko během příštích 10 let nepostaví nové zdroje, bude mít problém s elektřinou
Číst článek
„Takže tady rozhodně nedochází k žádnému navýšení celkových příjmů firmy. Těch pět miliard jí musí stačit na to, aby přepravní soustava fungovala pro domácího zákazníka. Rozdíl proti minulosti je v tom, že dříve byl tak velký tranzit plynu přes ČR, takže výnosy z něj kryli i část pro domácího zákazníka, ale to dnes neplatí,“ vysvětlil Trávníček.
To, že je firma státní, nehraje podle něj roli. Kdokoliv, ať je to stát, nebo jiný vlastník, má mít podle objektivních kritérií a pravidel regulace nárok zajistit chod celé sítě. Zvýšení poplatku za dopravu plynu pro tuzemské zákazníky pro příští rok navíc představuje meziročně plus 14 korun na MWh.
„Je to přibližně procento, možná méně, z celkové ceny dodávky plynu. Takže tady spíš hrají roli zájmy těch, kteří o Net4Gas měli sami zájem. Nejedná se o nějaké sdružení, které chrání zákazníky, ale tvrdě své byznysové zájmy,“ uvedl Trávníček.
O Net4Gas měl původně zájem kolos EPH miliardáře Daniela Křetínského, který má vliv ve sdružení, a s nímž spolupracoval expremiér Topolánek.
Každopádně pokud růst regulovaných cen jak u elektřiny, tak i plynu, zůstane dle predikcí předsedy ERÚ i v příštích letech mírně nad inflací, žádné další velké zdražování konečných cen by v nejbližší době přijít nemuselo.
„Pochopitelně se situace může jakýmkoliv zásahem vyšší moci nějak změnit, ale v tuto chvíli to vypadá, že následující rok a půl až dva roky ceny elektřiny budou klesat. U plynu pravděpodobně o něco déle. Zákazník ve Spojených státech platí zhruba čtvrtinu toho, co platí zákazník u nás, takže je tam obrovský prostor na mezinárodním kolbišti nakupovat ještě mnohem mnohem levnější plyn. A potom by měly spíše stagnovat, to znamená, že by energie měly reálně zlevňovat,“ uvedl Michal Macenauer.
Více k tématu a také k chystané nové tarifní struktuře se dozvíte v audiu, které najdete vlevo nahoře v textu.
