Aktuálně je cíl ministerstva obrany, aby podíl českých subdodávek u zakázek, kdy jsou kontraktoři ze zahraničí, dosáhl 40 procent. „Z mého pohledu přestává být tato meta dostatečná,“ myslí si Kovařík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s Lubomírem Kovaříkem

Vzorem by podle něj mohl být americký zákon o povinném nákupu amerických produktů, známý jako Buy American Act. Ten se nedávno aktualizoval a počítá s navýšením podílu amerických dodávek na ceně zakázek v určitých oblastech až na 75 procent od roku 2029, oproti původní úrovni 50 procent.

„Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, jakým způsobem Amerika dnes říká ‚Evropo‚ starej se sama o sebe, tvoje bezpečnost je tvoje záležitost‘, tak je podle mého názoru čas, abychom u nás možná také definovali to procento vyšší, než je stávajících 40 procent. A směřovali k číslům 50, 60 nebo 70 procent,“ uvedl Kovařík.

Diskuse s ministerstvem obrany se podle něj již vedou. „Doufám, že se dovedou k úspěšnému cíli,“ dodal.

Ministerstvo obrany na dotaz Českého rozhlasu sdělilo, že se české firmy snaží už teď zapojovat maximálně. Spolupráce je tak domluvena například v projektech jako je vrtulník H-1, dělo Caesar, protivzdušný systém SPYDER, nebo bojové vozidlo pěchoty CV-90. „Český průmysl je zapojen v projektech vývoje, výroby, ale i zajištění životního cyklu dané techniky,“ uvedl mluvčí resortu David Šíma.

O maximálním zapojení domácích podniků se mluví i v obranné strategii ČR. „Nicméně vyčíslení podílu zapojení v daném projektu je vždy individuální a je synergií požadavků vyplývajících z podstatných bezpečnostních zájmů státu, analýzy schopností domácího průmyslu u konkrétního vyzbrojovacího projektu, ekonomické přijatelnosti plánu průmyslové spolupráce a výsledků vyjednávání se zahraničním dodavatelem,“ upozornil Šíma.

České firmy zatím zaostávají za zahraničními i jako samostatní kontraktoři. Loni byl celkově podíl českých firem na zakázkách ministerstva obrany sice 90 procent, ale jen pokud jde o jejich počet. Pokud jde o celkovou hodnotu nákupů, získaly české firmy „jen“ 25 procent, ukázala nedávná studie společnosti EY pro Hospodářskou komoru.

Podle Kovaříka v tom ale hrál velkou roli například kontrakt na stíhací letouny F-35, které mají amerického kontraktora.

Výhledově vzhledem k současnému rozšiřování výroby budou schopny zbrojovky získávat zakázek více a také by do budoucna dokázaly podle Kovaříka obsáhnout i větší subdodávky pro zahraniční kontraktory.

„Obranyschopnost České republiky je přímo úměrná tomu, jak má silně vybudovaný obranný průmysl. Proto nyní dochází k navyšování jeho kapacit a troufám si říct, že v řadě případů český obranný průmysl bude schopen být tím hlavním prime kontraktorem některých záležitostí, které budou tendrovány v rámci ministerstva obrany,“ uvedl.

Největší rozvoj podle Kovaříka čeká protivzdušnou obranu státu či kolová obrněná vozidla. „Bude to také kompletní radiotechnický boj, ruční palné zbraně, munice veškerého charakteru od té pro ruční palné zbraně až po tu nejtěžší do houfnic ráže 155 milimetrů. To jsou všechno věci, které vyrábí české firmy. A jsou schopné je vyrábět a dodávat nejen Armádě České republiky, ale samozřejmě i exportovat do ostatních zemí,“ upozornil Kovařík.

Výdaje na obranu

Vláda chce zvýšit výdaje na obranu už od příštího roku, a to ze dvou procent HDP na 2,2 procenta. Výdaje by pak měly růst po dvou desetinách procenta až do roku 2030. V roce 2026 tak lze očekávat, že z rozpočtu půjde na obranu přes 190 miliard korun. Peníze na obranu slíbila uvolnit také EU, a to ve výši 800 miliard eur.

Opoziční strany s navyšováním výdajů státu už příští rok ale nesouhlasí. Například podle Lubomíra Metnara z hnutí ANO chybí strategie, jak se mají peníze účelně použít. „Dokud nebudeme vědět, co za to máme pořídit, jak se má naše armáda rozvíjet, a teprve potom následně kalkulovat a uskutečňovat nákupy, tak není možné takto lít peníze do kanálu,“ uvedl v reakci na rozhodnutí vlády Metnar. Navýšení výdajů na obranu odmítá také SPD.

Podle ministryně obrany Jany Černochové ale o další strategii rozvoje armády bude během příštích měsíců jasno, stejně jako o úloze armády v rámci NATO.

Podle Luboše Kovaříka zbrojovky s armádou své možnosti dodávek konzultují a neobává se, že by se peníze státu nedaly účelně využít. Klíčová podle něj bude hlavně zmíněná koncepce dalšího rozvoje armády.

Překážky obranného průmyslu

Limitem pro navýšení výroby tuzemských zbrojovek jsou jednak dlouhé povolovací procesy při stavbě nových hal, ale i přetrvávající restrikce na financování zbrojní produkce. Situace se sice v posledních letech zlepšila, pokud jde o přístup tuzemských komerčních bank, na evropské úrovni ale brzdí podle Kovaříka financování obranného průmyslu stále pozice Evropské investiční banky.

„Ta má dodnes ve svém statutu, že nefinancuje výrobu vojenského materiálu, výrobu munice a všech záležitostí s tím spojených,“ upozornil. Výjimkou jsou jen technologie dvojího užití.

Za překážku svého rozvoje považuje obranný průmysl i evropský Green Deal. A to nejen kvůli svojí produkci, ale i z pohledu dodavatelů materiálu pro zbrojní výrobu z dalšího průmyslu, jako jsou hutě, železárny či chemičky.

Na tuzemské zbrojovky by teoreticky mohla dopadnout také celní válka amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nedávno pohrozil, že zavede na veškeré dovozy z EU 25procentní clo. Společnost Colt, v níž Kovařík dlouhodobě působí, by to podle něj zřejmě pocítila. A to přesto, že sama v USA působí.

Před čtyřmi lety tam koupila za téměř čtvrt miliardy dolarů stejnojmennou zbrojovku. V tuzemsku firma vlastní výrobce ručních palných zbraní Českou zbrojovku nebo výrobce munice Sellier&Bellot. Právě část produkce zbraní pro civilní užití z uherskobrodské zbrojovky míří i do USA.

„Pokud by na takovou produkci byla zavedena cla, asi bychom hledali způsob, jak docílit navýšení výroby v rámci našich amerických entit právě u tohoto druhu zbraní, které jsou prodávány na americkém trhu,“ reagoval. Podle něj by se ale nejednalo o investice na úkor Česka. „Poptávka je nyní tak veliká, že budeme potřebovat investice na obou stranách,“ dodal.

Celý rozhovor s Lubomírem Kovaříkem si poslechněte v audiu nahoře v textu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít