Firma se obává, že se může dostat do hledáčku ruských hackerů. „Jsme si možného rizika pomsty vědomi, na případný útok je dobré být připravený vždy,“ říká ředitel firmy Dušan Kožušník.
Taktiky Kremlu se sice v různých státech mohou lehce lišit, patrné ale je, že mu jde například oslabení podpory Kyjeva, paralýzu západních demokracií či posílení vlivu v postsovětském prostoru.
Slovensko se potýká s rozsáhlým kybernetickým útokem na Úřad geodézie, kartografie a katastru, který provozuje slovenský katastr nemovitostí. Aktuálně úřad pracuje na obnově systémů ze svých záloh.
Stav způsobilo období vysoké poptávky po krvi, v kombinaci s dodatečným problémem najít dárce krve v létě, kdy jsou mnozí kvůli teplému počasí příliš dehydrovaní, aby mohli darovat krev, říká NHS.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Útočníci se vydávají za známé doručovací společnosti a rozesílají falešné SMS zprávy. Vybízejí ke zpřesnění údajů adresáta, ve skutečnosti však dokážou zneužít zadané údaje z platební karty.
Dva zatčení pachatelé, zajištěné servery a kryptoměnové peněženky. Zátah na jednu z nejnebezpečnějších kyberkriminálních skupin měl ukončit sérii vyděračských útoků.
Pachatelé byli aktivní například také na inzertních webech, kde předstírali, že od lidí chtějí koupit určitý produkt. Pokud s tím prodávající souhlasili, okradli je.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
„Kyberprostor nerespektuje geografické hranice a zajištění jeho bezpečnosti je o spolupráci,“ připomíná v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel kyberúřadu Lukáš Kintr.
Kyberzločinci se nezaměřují jen na soukromé firmy, nebezpečí hrozí i neziskovkám. Pro ně jsou přitom výdaje na bezpečnost většinou tím posledním, za co utrácejí. Existují ale i bezplatné online kurzy.
V posledních letech se výrazně zvyšuje velikost a rozsah kybernetických útoků KLDR proti podnikům spojeným s kryptoměnami. To se časově shoduje se zjevným zrychlením jaderného programu.
„Nešlo o peníze, banky mají systémy velmi dobře zabezpečené a útoky ani neměly ten cíl. Je nutné zdůraznit, že to není útok na klienty, ale na banku,“ řekl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření expertů na kyberbezpečnost.
Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v České republice. Cílem útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.
Podle Davida Havlíka, který se mapováním on-line vyděračských skupin zabývá, byly ještě ve středu na internetu dostupné tisíce souborů, které hackeři během kyberútoku ústavu ukradli.
Říkají si fellas a poznají se podle profilového obrázku se psem plemene shiba inu. Vše začalo v květnu 2022 tweetem sedmadvacetiletého Poláka, který chtěl podpořit ukrajinskou armádu v boji s Ruskem.
Téměř každý podvodný telefonát skončí škodou pro klienta, lidé přicházejí o vysoké částky. Stále častěji se ale objevují i podvody na sociálních sítích, kdy pachatelé lidem kradou identitu.
Podle ministra hackerský útok byl koordinovaný. „Myslím si, že šlo o reakci na to, že ministerstvo obrany poskytlo další pomoc Ukrajině,“ řekl Naď podle televize TA3.
Mezi subjekty, u kterých je vyšší pravděpodobnost zmíněných útoků, patří zejména „strategické státní instituce, média a kritická informační struktura“.
Vždy když je možnost dostat oběti pod tlak, a jsou tudíž ochotné zaplatit, tak toho útočníci v minulosti využívali,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel NÚKIB Karel Řehka.