Ministr zahraničí Jan Lipavský nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu zahraničí zavedl nový bezpečnější komunikační systém, uvedl.
Vyplývá to z vyšetřování, které nedávno podnikly Spojené státy ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi. Odpovědná skupina v minulosti útočila proti západním vládám, obrannému i logistickému sektoru.
Olomoucké nízkoprahové centrum organizace Podané ruce pracuje s klienty od 10 do 21 let. Někteří mladí například v noci místo spánku hrají počítačové hry a pak únavu potlačují energetickými drinky.
„Ke kybernetickým útokům dochází každých 6 minut. Jedná se o pravidelnou záležitost,“ vzkázal premiér Albanese. Nicméně uživatelé největšího penzijního fondu v Austrálii přišli o půl milionu dolarů.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti vzniká primárně kvůli nutnosti převést do českého práva evropskou bezpečnostní směrnici NIS2. Česko mělo čas ji přijmout do loňského října.
Firma se obává, že se může dostat do hledáčku ruských hackerů. „Jsme si možného rizika pomsty vědomi, na případný útok je dobré být připravený vždy,“ říká ředitel firmy Dušan Kožušník.
Taktiky Kremlu se sice v různých státech mohou lehce lišit, patrné ale je, že mu jde například oslabení podpory Kyjeva, paralýzu západních demokracií či posílení vlivu v postsovětském prostoru.
Slovensko se potýká s rozsáhlým kybernetickým útokem na Úřad geodézie, kartografie a katastru, který provozuje slovenský katastr nemovitostí. Aktuálně úřad pracuje na obnově systémů ze svých záloh.
Stav způsobilo období vysoké poptávky po krvi, v kombinaci s dodatečným problémem najít dárce krve v létě, kdy jsou mnozí kvůli teplému počasí příliš dehydrovaní, aby mohli darovat krev, říká NHS.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Útočníci se vydávají za známé doručovací společnosti a rozesílají falešné SMS zprávy. Vybízejí ke zpřesnění údajů adresáta, ve skutečnosti však dokážou zneužít zadané údaje z platební karty.
Dva zatčení pachatelé, zajištěné servery a kryptoměnové peněženky. Zátah na jednu z nejnebezpečnějších kyberkriminálních skupin měl ukončit sérii vyděračských útoků.
Pachatelé byli aktivní například také na inzertních webech, kde předstírali, že od lidí chtějí koupit určitý produkt. Pokud s tím prodávající souhlasili, okradli je.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
„Kyberprostor nerespektuje geografické hranice a zajištění jeho bezpečnosti je o spolupráci,“ připomíná v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel kyberúřadu Lukáš Kintr.
Kyberzločinci se nezaměřují jen na soukromé firmy, nebezpečí hrozí i neziskovkám. Pro ně jsou přitom výdaje na bezpečnost většinou tím posledním, za co utrácejí. Existují ale i bezplatné online kurzy.
V posledních letech se výrazně zvyšuje velikost a rozsah kybernetických útoků KLDR proti podnikům spojeným s kryptoměnami. To se časově shoduje se zjevným zrychlením jaderného programu.
„Nešlo o peníze, banky mají systémy velmi dobře zabezpečené a útoky ani neměly ten cíl. Je nutné zdůraznit, že to není útok na klienty, ale na banku,“ řekl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření expertů na kyberbezpečnost.
Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v České republice. Cílem útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.
Podle Davida Havlíka, který se mapováním on-line vyděračských skupin zabývá, byly ještě ve středu na internetu dostupné tisíce souborů, které hackeři během kyberútoku ústavu ukradli.
Říkají si fellas a poznají se podle profilového obrázku se psem plemene shiba inu. Vše začalo v květnu 2022 tweetem sedmadvacetiletého Poláka, který chtěl podpořit ukrajinskou armádu v boji s Ruskem.