Pozemek město potřebuje nejen pro stavbu samotné radiály a její hloubené části, ale také jako trvalé i dočasné zábory nutné pro stavbu. Zábory jsou podle dokumentu plánovány na čtyři až pět let – dočasné zabírají 60 procent pozemku a trvalé deset procent.

Vlastník pozemku podle dokumentu trval na tom, že pozemek prodá pouze jako celek. „Lze předpokládat trvalé znehodnocení pozemku, pozemek bude trvalým záborem přetnut na dvě části, po provedení stavby Radlické radiály nebude k pozemku přístup,“ píše se v dokumentu. Cenu pozemku stanovil znalecký posudek.

Proti stavbě radiály, která má podle odhadů vyjít na 14 miliard korun, dlouhodobě protestuje řada místních obyvatel a spolků. Bojí se zvýšení dopravy a zhoršení životního prostředí.

Původní koncepce rozvoje pražské komunikační sítě zvaná Základní komunikační systém (ZÁKOS) vznikla v 60. a 70. letech a počítala s celou řadou radiál. Část z nich již existuje, například část Vysočanské či Štěrboholské.

Od budování dalších se po revoluci upustilo. To se týká například Žižkovské radiály, která měla po demolici velké části původní zástavby propojit Olšanskou ulici s magistrálou. Kromě Radlické se v současnosti zvažuje stavba Břevnovské radiály.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít