„Přijde mi, že je to tady takové provizorní," říká Radiožurnálu pan Libor, který s kočárkem čekal na magistrále na zelenou. „Člověk si tu přijde ohrožený."

Magistrála, která v současné době připomíná dálniční koridor, protíná střed hlavního města. Odděluje například budovu Národního muzea od Václavského náměstí. Denně přes ní projede přes 100 tisíc aut.

„Myslím, že je to škoda, když máte ve městě dvě tak významná místa, jako je muzeum a Václavské náměstí. Měla by být propojená. Magistrála by měla sloužit nejen autům, ale také lidem, cyklistům, komunitám. Prostě celému prostoru. Praha by se měla snažit přetvořit magistrálu na bulvár," popisuje navrhované změny ředitelka Gehlova architektonického studia Henriette Vamberg.

„Kdybyste řekl, že se vše změní za 10 let, byl byste velmi optimistický. Myslím, že musíme být víc trpěliví," dodává Vamberg. Studii urbanista předal vedení města. Praha by podle něj měla začít s menšími změnami v blízkosti magistrály a přilehlých parcích.

„Znamená to zajímavý designový nábytek nebo mobiliář, lavičky, pojízdné kavárny. Nějaké řešení toho, jak funguje zeleň, jestli se na ni smí, nesmí, jestli je dostatečně čistá, aby se na ni lidem chtělo," říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice).

Mezi změny, které může město udělat hned, patří podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) vybudování dalších přechodů pro chodce. „Aby tam lidé nemuseli přeskakovat přes magistrálu v nebezpečí života," popisuje primátorka.

Vize v roce 2050: nová náměstí a parky

Gehlovo studio představilo politikům i dlouhodobější vizi, která popisuje cílový stav v roce 2050. Magistrát by se podle projektu měl zamyslet nad tím, jestli nepřestavět úsek mezi Hlavním nádražím a Hlávkovým mostem. Tam stojí část magistrály na pilířích.

Dánští urbanisté navrhují mosty zbourat a ulici položit na zem. Dostali by prý prostor cyklisté i pěší a kolem průtahu by mohly vzniknout nová náměstí a parky.

S dánským studiem spolupracoval na projektu Pražský institut plánování a rozvoje. Ten pro magistrát připravuje podklady při územních změnách. V čem současná podoba magistrály škodí městu, popisuje mluvčí městských urbanistů Marek Vácha.

„Když třeba dneska se chcete dostat z I. P. Pavlova na Hlavní nádraží, tak použijete metro. A to je něco, co je v západních metropolích už passé. Je to pár metrů od sebe a vlastně nemáte jak jít pěšky. Je to bizarní situace, protože největší přestupní uzel v Praze a hlavní vlakové nádraží, není propojené pěšky. Tak tam je asi někde chyba," dodává Vácha.

Magistrálu měnit postupně, nebo rychleji?

Jak vytvořit příjemné městské prostranství, radí urbanista Jan Gehl metropolím po celém světě. Jeho služeb využily třeba Moskva, Vídeň, Londýn nebo New York. Ještě jako mladý architekt se v 60. letech proslavil uzavřením rušné kodaňské třídy pro auta. Ulice se tehdy se svým víc než kilometrem stala nejdelší pěší zónou na světě.

„V té době to byl víceméně šok, že si někdo dovolí v 60. letech uzavřít ulici pro auta, když byl automobilový průmysl v laufu. Ale zpětně, když se na to díváme, tak to byla hodně nadčasová vize. To bylo něco, co městu víceméně pomohlo. Ono se říká, že pokud se budou lidé více pohybovat po centru města pěšky nebo na kole, tak i víc utratí, takže to i ekonomicky pomáhá městu," dodává Vácha. Praze ale radí dánské studio magistrálu měnit postupně.

Architekt a urbanista Peter Gero, který pomáhal vytvořit vzhled německého Hamburku, to ale vidí jinak. „Já bych to nejdřív měnil postupně, co se týká konceptu, ale co se týká realizace, tak podle možností bych co nejvíc prostředků zkoncentroval na rychlé řešení. Já ty malé plížící se koncepty nevidím jako řešení. Vždyť v roce 2050 už ani vy možná nebudete žít. A to je škoda," tvrdí Gero.

O tom, jak Praha nakonec magistrálu upraví, teď budou jednat politici. První změny by měly být vidět nejpozději příští léto.

Filip Titlbach, Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít