'Stroj na peníze.' ČEZ se během čtvrt století stal jedním z největších energetických hráčů v Evropě
Před 25 lety vznikla firma ČEZ v podobě, v jaké ji známe dnes. Tedy jako akciová společnost. Ta tehdy navázala na činnost státního podniku České energetické závody, který byl monopolním výrobcem elektřiny v zemi. Už dříve – v polovině roku 1990 – se z ČEZu vyčlenily distribuční energetické závody. Zhruba 30 procent akcií ČEZu bylo na začátku 90. let zařazeno do kupónové privatizace. Ze zbylé části založil Fond národního majetku v roce 1992 ČEZ, a.s. Od roku 2003 pak existuje současná Skupina ČEZ, která se vytvořila spojením ČEZu s pěticí distribučních společností.
Během 25 let se z ČEZu stala jedna z největších evropských energetických společností. Firmě pomohl vstup státu do Evropské unie a to, že dostavěl jadernou elektrárnu Temelín. A to nejen z hlediska technické stability a možností rozvoje, ale i z hlediska zájmu investorů. Platí to dodnes.
„Co se týká EBITDA marže, což můžeme zjednodušeně říct, jakože je to provozní marže, tak tam skutečně ČEZ hraje prim mezi evropskými energetikami. Možná dokonce vůbec nejlepší evropskou energetikou,“ říká Radiožurnálu Bohumil Trampota, analytik J&T bank.
I když spolu s dlouhodobě zlevňující silovou elekřinou klesá hodnota energetických společností a některé menší už zkrachovaly, ČEZ zůstává v první desítce těch nejlepších.
„Pokud se podíváme na vývoj cen například energetických špiček v Německu – E.ON a RWE – tak ty ztratily na tržní kapitalizaci mnohem více. To znamená, že ČEZ z pohledu investora to zvládl dobře. ČEZ je v současné chvíli silná firma, je stabilní,“ zdůrazňuje analytik Banky Creditas Roman Koděra.
První akcie ČEZu za 50 korun
Tomu odpovídal i vývoj cen akcií společnosti na burze od dob, kdy dala ty své na trh. V roce 1996 začínaly někde na padesáti korunách.
„Já si ještě pamatuji, kdy se daly akcie ČEZu koupit za 62 korun. Pak už začínala éra růstu. Přichází do firmy i slavný management. Živě si pamatuji, že jsem akcie obchodoval někde mezi 130 až 140 korunami, pak byla jízda ze 600 korun až na to maximum 1400 korun,“ vzpomíná makléř Roman Koděra.
To bylo v letech 2008, 2009. Pak přišla finanční krize, která srazila ceny všech akcií. I tak ale akcie ČEZu přinesly svým majitelům několikanásobné zhodnocení každý rok. A především českému státu, který má ve firmě téměř 70 procent akcií. Celkem Skupina ČEZ od roku 1992 odvedla státu na daních, dividendách a darech 570 miliard korun. Letos ale ČEZ oznámil, že mu loni meziročně klesl čistý zisk, a proto dostane méně peněz i stát.
Letos by to mohlo být téměř 12 a půl miliardy korun. Kolik to nakonec bude, o tom rozhodne valná hromada společnosti v červnu. Podnik se ale bude snažit prosadit, aby mu zbyly peníze na další rozvoj. Hlavně na to, aby mohl reagovat na měnící se prostředí v energetice.
Spotřeba elektřiny stagnuje
„Velkoobchodní cena v České republice patří k nejnižším v Evropské unii, stagnuje spotřeba elektřiny, na trhu je přebytek výrobních kapacit a obnovitelné zdroje vytlačují ty klasické. Navíc je zde tlak na marži ze strany regulátorů a nových hráčů,“ popsal aktuální situaci v březnu Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Z toho plynou i plány firmy, která se chce – laicky řečeno – rozkročit dvěma směry. Tím jedním je jaderná energie, stávající vodní elektrárny a odsířené uhelné elektrárny, které jsou důležité pro zachování plynulých dodávek. A tím druhým směrem jsou obnovitelné zdroje a decentralizace dodávek. To znamená například to, že firma podporuje solární panely na střechách rodinných domů a živnostníků.
