Ekonom Hampl: Zvykli jsme si, že stát expanduje bez limitů. Za čtyři roky se zvětšil o polovinu
Vláda chce letos hospodařit s rozpočtovým deficitem ve výši 280 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo cílem vytvořit protiinflační rozpočet, který sníží zadlužení státu. „Je to první pokus začít brzdit a nepokračovat v nepříjemných tendencích, které se tu v posledních dvou letech nastartovaly,“ uvedl pro Český rozhlas Plus ekonom Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky.
„Ale dodávám to B. Je to, jako když se po Vánocích pokoušíte hubnout. Něco jiného je první okamžik, kdy si řeknete, že si nedáte dvě večeře a dvě piva – to ještě spousta lidí zvládne. Ale rozhodující je, jestli to bude udržitelné a nepřijde jojo efekt,“ dodává Hampl.
Skutečně protiinflační rozpočet by podle něj musel být minimálně vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový. „Brzdění tam je a zdá se mi, že v čase, který byl k dispozici, je to přiměřené všem okolnostem. Ale tím to nekončí – hodina pravdy přijde, až se začne sestavovat rozpočet na rok 2023. Tam už žádné ‚jednodušší‘ položky nebudou,“ doplňuje.
Hampl připomíná svůj loňský výrok, že na velikost českého veřejného sektoru jeho stávající příjmy nestačí. Buďto je tedy třeba brzdit výdaje a šetřit, anebo hledat nové příjmy.
„Za poslední čtyři roky – to ani nesouvisí s covidem – jsme si zvykli na to, že stát expanduje bez limitů. Výdaje státu vzrostly o polovinu. Stát se o polovinu zvětšil. To je obrovská expanze, o které jsme skoro nevedli debatu,“ zdůrazňuje.
Je prý třeba začít se ptát, zda stát potřebuje více než 40 tisíc policistů, nebo zda je možné zvyšovat důchody nad rámec zákonné valorizace, která přitom bere v úvahu vývoj mezd, cen i spotřebitelského koše seniorů.
Škrty na lidech?
Odborářský předák Josef Středula kritizoval vládu za to, že chystá jen škrty. Kabinet se výtkám bránil tvrzením, že bude šetřit na provozu státu, a ne na lidech.
„Chápu to jako politickou proklamaci, že dopady rozpočtu nebudou nějak bolestné. A když ten rozpočet vidím v detailu, tak myslím, že v řadě položek lidé nepoznají žádnou změnu na fungování státu,“ míní Hampl.
„Když řekneme, že se něco nedotkne lidí, tak v zásadě mluvíme o lidech v jen v jedné jejich poloze. Mluvíme o lidech jako o příjemcích peněz z veřejných rozpočtů, třeba státní zaměstnanci nebo ti, co dostávají dotaci nebo koneckonců důchod,“ upozorňuje.
Hampl poukazuje na to, že jsou zde i lidé, kteří platí daně a financují tak stát, pacienti nebo rodiče, kteří přivádějí na svět děti. „V každé té poloze se na rozpočet, dluh a na to, co za sebou zanechává, budete dívat trochu jinak.“
Kam letos vystoupá míra inflace? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
