Zdanit majetek bank? ‚Jako komunistická daň z obratu, nepochopení, jak banky fungují,‘ říká bankéř
Nápad na zavedení sektorové daně pro banky se znovu objevil v debatách politiků. Se záměrem přišlo hnutí STAN s tím, že daň mohla vynést kolem 20 miliard do státního rozpočtu navíc. Jestli politici půjdou cestou zdanění majetku bank, bude to, jako kdyby zavedli komunistickou daň z obratu, říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel Partners Banky Marek Ditz.
Vládní hnutí Starostové připravuje konkrétní návrh pro koaliční jednání, aby se na banky zavedla nová sektorová daň. Ročně by podle jejich propočtů mohla vynést už do příštího státního rozpočtu kolem 20 miliard korun.
Nahradit by pak mohla daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, kterou stát zavedl loni nejen na banky, ale i na energetické firmy a platit má do roku 2025. Od bank na ní chtěl stát vybrat jen za loňský rok až 33 miliard korun, jenže na zálohách zatím banky poslaly do rozpočtu pouze 0,7 miliardy.
Banky jsou proti zavedení sektorové daně a připravují se na jednání s vládní koalicí. Vadí jim hlavně, pokud by se daň měla vybírat ne jako přirážka k zisku, ale jako jako určitý podíl z aktiv, tedy majetku bank. Do něj patří vklady, úvěry a další finanční produkty bank, které by se tak podle generálního ředitele Partners Banky a bývalého manažera ČSOB Marka Ditze danily vlastně opakovaně.
„Zdanění zisků je legitimní právo ministerstva financí a z dnešního pohledu už to není ani překvapení. Na druhou stranu ten konstrukt, kdy se platí daň z nějakého objemu aktiv, tak to je ten nejhorší konstrukt, který může někdo vymyslet, a vychází z úplného nepochopení a neznalosti ekonomické podstaty bankovnictví. Přijde mi, že je to taková komunistická daň z obratu, kterou jsme ale naštěstí opustili,“ řekl Marek Ditz v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
‚Vyvádí velkou část zisku‘
Právě zdanění aktiv je ale vedle přirážky k dani z příjmů možností, na které teď hnutí STAN pracuje. V příštích týdnech by mělo konkrétní návrh předložit k jednání ostatním koaličním stranám. Zdanění aktiv se totiž hůř obchází než zdanění zisku. „Vidíme, že v rámci takzvané windfall tax příjmy od bank nenaplnily očekávání. Banky dokážou svůj zisk velmi dobře optimalizovat, bohužel vyvádí velkou část zisku, který vznikl v České republice, různými nástroji mimo území České republiky,“ uvedl také v pořadu místopředseda STAN a poslanec Lukáš Vlček.
Nechceme penalizovat úspěšné, odmítá bankovní daň ekonom. Daně nejsou trest, namítá jeho kolega
Číst článek
K dalším důvodům, proč se o bankovní sektorové dani bavit, je podle Vlčka i fakt, že v minulosti banky nenaplnily sliby předchozí vládě. V roce 2019 přišla s bankovní daní vláda Andreje Babiše (ANO), v níž byla ČSSD. Právě ta chtěla zavést pro banky dodatečnou daň jako odvod z celkových aktiv. Sazba měla vzrůstat progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a podle odhadů strany by díky tomu rozpočet získal až 14 miliard korun ročně.
Babiš se ale nakonec dohodl s bankami, že místo daně posílí miliardami korun kapitál tehdy vznikajícího Národního rozvojového fondu při Českomoravské záruční a rozvojové bance. Financovat se tak měla část strategických projektů státu. K tomu ale nakonec nedošlo, ani se nezavedla žádná daň. „Takže za nás jsou tu určitě důvody, abychom se o sektorové dani bavili,“ podotkl Lukáš Vlček.
Peníze navíc bude vláda do příštího státního rozpočtu, který připadá na volební rok, podle Vlčka potřebovat. „Pokud česká vláda chce splnit určitá očekávání a také závazky, jako je důchodový systém, naplnění průměrné výše platů učitelů, investic do dopravní a energetické infrastruktury, pak si pojďme klást otázku, z jakých konkrétních zdrojů jsme schopni naplnit tyto výdaje. Sektorová daň na banky by mohl být jedna z oblastí, která by k tomu mohla přispět,“ mínil poslanec Vlček.
‚Zahráváme si s důvěrou‘
Podle bankéře Marka Ditze je sektorová daň na banky problematická z více důvodů. Jedním z nich je, že podobné zásahy znejišťují velké investory. Kromě zavedení windfall tax na neočekávané zisky loni navíc už na banky dopadlo i opatření České národní banky (ČNB).
Lidé nerozumí investování. Peníze mají v bance nebo se řídí heslem ‚do ničeho se nepouštět‘
Číst článek
„My jsme udělali určitou zkušenost, která není sice sektorovou daní, ale ČNB náhle zrušila úročení povinných minimálních rezerv. A to pro banky kótované na burze znamenalo nemilou povinnost, že musely vydat mimořádné varování pro investory o snížení očekávané ziskovosti v řádu miliard korun,“ uvedl Ditz.
Investoři podle něj nemají rádi taková překvapení. „Svět je pro ně dost rizikový i bez těchto úkonů. A je důležité věci vždy připravit dopředu. Opravdu si zahráváme s důvěryhodností České republiky,“ varoval.
Pokud jde o zavedení windfall tax nebo jiné zdanění zisků, má podle Ditze každý stát právo nastavit si jejich výši. Zdaňování aktiv bank je ale podle něj „nejhorší konstrukt“.
Mezi aktiva banky patří například úvěry a vklady lidí a firem. „Každý úvěr, který banka poskytne, se stane depozitem v jiné bance téměř okamžitě. A zase ta banka půjčí někomu dalšímu. Takže se ty peníze v bankovních bilancích násobí. Takže když zavedete daň z aktiv, tak vlastně zavedete takovou daň z obratu a tu platíte třeba desetkrát nebo patnáctkrát téměř během dne,“ vysvětlil Ditz.
Odnese to nový klient?
Spor o windfall tax. ‚Nemanipulujte, nelžete,‘ říká ekonom Hampl akcionáři ČEZ. Ten chce žalovat stát
Číst článek
Důsledkem tak podle něj bude zhoršení poskytování úvěrů a depozitních sazeb pro vkladatele. „Protože nemáte jinou možnost, jak to řešit, než to celé kompletně přenést na nové klienty. Protože nový klient vám přináší nové peníze, které musíte okamžitě zdanit,“ tvrdil bankéř.
Do nízkého výběru z windfall tax od bank se pak podle Ditze promítlo víc vlivů. A podle něj je otázka, jestli šest velkých bank, na které se vztahuje, nebude ještě za loňský rok něco státu doplácet. Podle něj by mohl být nakonec výběr od bank několik miliard, místo dosavadních 700 miliónů korun.
Otázka totiž je, jak se daňoví poradci bank postaví například k nákupu dluhopisů osvobozených od daně některými bankami. Podle Ditze není jisté, zda náklady na financování takových dluhopisů lze uplatnit jako náklad na financování banky. „Takže já bych určitě počkal s vyhodnocením (výběru windfall tax) na to, až jak dopadnou odborná daňová přiznání, jak tato otázka vlastně bude vyřešena,“ upozornil. Daňová přiznání musí banky i ostatní firmy odevzdat do konce června.
Jak se k sektorové dani staví další koaliční strany a opoziční ANO? Mají banky v tuzemsku nadměrné zisky? Platily by lidem nižší úroky na vkladech, kdyby windfall tax nebyla? Celý pořad Peníze a vliv je v audiu vlevo nahoře v textu.
